Vítáme vás u Bylíka

U nás se pro domácí použití zpracovávají především listy jinanu; „plody“ (lepivé kuličky se semenem uvnitř) nejsou vhodné na čaj a při neopatrné manipulaci mohou kůži dráždit.

Listy – sběr, sušení, čaj

• sbírejte na podzim těsně před plným zežloutnutím, jen zdravé, nepoškozené listy,
• sušte v tenké vrstvě ve stínu a průvanu (max. 40 °C), skladujte v suchu a temnu,
• na šálek čaje: 1 čajová lžička sušených listů (≈ 1,5 g) na 250 ml horké vody, 10 min louhovat a scedit; chuť je lehce nahořklá a bylinná.

Tinktura z listu (volitelně)

• 1 díl sušených, nahrubo nadrcených listů : 5 dílů 40–60 % lihu,
• macerovat 2–3 týdny v temnu, denně protřepat, přefiltrovat do tmavé lahvičky,
• užívejte po kapkách do vody (běžně 15–20 kapek 1–2× denně); při užívání léků a před plánovaným zákrokem se poraďte s lékařem.

„Plody“ (kuličky) a semena

• lepivá dužnina silně zapáchá a může podráždit kůži – při sběru stromu v rukavicích se jí vyhněte,
• semínka uvnitř se v některých zemích jí až po speciální tepelné úpravě a v malém množství; pro domácí použití je nedoporučujeme, syrová jsou nevhodná.

Pokud budete listy používat pravidelně, dělejte po 3 týdnech týdenní pauzu. Máte-li zájem o hotovou sušenou surovinu, dejte vědět – rádi poradíme s výběrem aktuální šarže.

Malé stopky nebo lístečky na plodech rakytníku při „pečení“ čaje (sušení v troubě) nevadí – nejsou nijak škodlivé. Mohou však udělat nálev o trochu trpčí a zakalit jasně oranžovou barvu.

• Hrubé dřevnaté větvičky raději odstřihněte – suší se déle a v hotovém čaji nejsou příjemné.
• Jemné stopky můžete ponechat; při prosévaní usušené směsi jich část stejně odpadne.
• Lístečky obsahují třísloviny – přidají lehce svíravou chuť; pokud preferujete sladkokyselý rakytníkový nálev, odrhněte je před sušením.

Praktický postup pro troubu:

1. Plody rozprostřete v jedné vrstvě na plech s pečicím papírem.
2. Sušte při 50 °C s pootevřenými dvířky, dokud kuličky nepraskají mezi prsty (4–6 h podle šťavnatosti).
3. Nechte vychladnout, promněte v rukou a prosijte přes hrubší sítko – odstraníte většinu zbylých stopek.

Nálev: 1 čajová lžička sušených plodů na 250 ml vroucí vody, louhujte 10 minut. Případné drobné stopky v konvici nijak nevadí.

Rozemlít sušený kořen na prášek je praktické – drobné částice se vyluhují rychleji, takže stačí kratší doba přípravy a nižší teplota než u celého nebo řezaného kořene.

Doporučené množství vody
1 vrchovatá čajová lžička prášku (≈ 1,5 – 2 g) na 200 – 250 ml vody.

Postup na jemný nálev

1. Prášek nasypte do hrnku a zalijte vodou o teplotě 90 – 95 °C (ne vroucí).
2. Promíchejte, přiklopte a louhujte 5 – 7 minut.
3. Nechte sedlinu klesnout ke dnu nebo slijte přes jemné sítko / papírový filtr.

Tip: chcete-li silnější nálev, zvolte krátké povaření – prášek rozmíchejte ve 250 ml studené vody, zvolna přiveďte k varu, 2 minuty povařte, odstavte a po 5 minutách sceďte.

Hotový nálev popíjejte 1–2× denně podle běžných doporučení pro daný kořen. Prášek spotřebujte do 3 – 4 měsíců, skladujte jej v dobře uzavřené nádobě na temném a suchém místě.

„Pravé aloe“ (nejčastěji pěstovaná na gel) poznáte podle těchto znaků:

• z hrubší růžice vyrůstají masité, šedozelené listy se světlejšími skvrnami jen u mladých rostlin,
• listy jsou na řezu plné čirého, hustého gelu a po stranách mají jemné bělavé zuby,
• rostlina nemá viditelný stonek – listy vyrážejí přímo od země a tvoří kompaktní „vějíř“.

S čím si ji můžete splést a co z toho vyplývá:

• Stromovitá aloe – po několika letech vyžene dřevnatý kmínek a listy jsou užší. Gel lze zevně použít podobně, ale bývá vodnatější a na vnitřní užívání výrazně hořký.
• Agáve – tuhé listy končí ostrým hrotem a při říznutí nevytéká průhledný gel, ale vodnaté vlákno; šťáva může kůži dráždit.
• Haworthie a gasterie – menší rozetky s jemnými skvrnkami; listy obsahují minimum gelu, jinak nejsou nebezpečné.
• Pryšcovité sukulenty (např. „kaktusová“ mléčnice) – při poranění roní bílé mléko, které pálí a může dráždit oči i kůži.

Většina běžných druhů aloe je zevně bezpečná. Pro vnitřní užívání se ale hodí jen „pravé aloe“ a je potřeba pečlivě odříznout žlutou hořkou vrstvu těsně pod slupkou (obsahuje projímavé látky). Pokud si nejste jistí druhem, zůstaňte u vnější aplikace gelu na pokožku – tam nehrozí zásadní riziko.

Test bezpečnosti: odkrojte menší kousek listu, nechte vytéct žlutou mízu, opláchněte a naneste trochu čirého gelu na předloktí. Pokud do 24 hodin nevznikne zarudnutí či svědění, můžete gel používat na kůži bez obav.

Pro podporu normální činnosti cév a pocit lehkých nohou se u nás nejčastěji objednávají tyto jednodruhové bylinky a hotová bylinná směs:

• kaštan – květ  – tradičně doporučovaný na „těžké nohy“
• hloh – list s květem  – jemný čaj pro normální funkci oběhové soustavy
• borůvka – list  – přispívá k pružnosti kapilár
• vřes – květ  – antioxidační nálev s příjemnou chutí
• bylinková směs „Cholesterol“  – hotová kombinace bylin zaměřená na cévy a hladinu lipidů

Obvyklá příprava čaje: 1 čajová lžička sušené drogy (nebo směsi) na 250 ml vroucí vody, 10 minut louhovat, pít 1–2× denně. Po třech týdnech zařaďte týden pauzu a byliny případně prostřídejte.

Bylinné čaje ne­nahrazují lékařskou péči; při dlouhodobých potížích konzultujte užívání s odborníkem.