Vše o Ostropestřci

Ostropestřec plod

Ostropestřec mariánský (latinsky Silybum marianum) je atraktivní bodlákovitá rostlina s nepřehlédnutelnými načervenalými až fialovými květy a zákrovními ostnitými listeny. Bylina má silnou lodyhu a tuhé listy se zubatými okraji, plodem jsou ochmýřené nažky. Ostropestřec je jednoletou, případně dvouletou rostlinou.

Z obsažených látek poutá pozornost především směs flavolignanů, které se označují jako silymarin. K nejznámějším účinkům ostropestřce patří jeho blahodárný vliv na játra, přispívá k jejich pročištění i správnému fungování. Přispívá rovněž k normální činnost srdce a trávení, napomáhá regulovat hladinu cukru v krvi. V neposlední řadě podporuje přirozenou obranyschopnost organismu, a protože se jedná o antioxidant, chrání buňky před oxidativním stresem.

Aby se z plodů ostropestřce uvolnilo maximální množství účinných látek, je vhodné je používat v podrcené či mleté formě. Je možné z nich připravovat nálev nebo přidávat například do jogurtů, kaší, smoothie nápojů a podobně. Lze je však konzumovat i samostatně.

Zajímavé odkazy

• Wikipedia Ostropestřec mariánský

Účinné látky

Hlavní obsahovou látkou je sylimarin, jedná se o souhrnný název pro flavonolignany, silybin, silydianin a silychristin (silycristin, silykristin), kterým se souhrnně říká silymarin. Dále jsou v plodech přítomny bílkoviny (asi 27 %), jedlý olej (okolo 30 %) složený z kyseliny linolové, olejové a nenasycených mastných kyselin, biogenní aminy tyramin a histamin, aminokyseliny, cukry, kvercetin, dehydroflavonol taxibolin a vitamin E v množství asi 500 až 800 mg/kg.

Výskyt

Tento bodlák pochází ze Středomoří, odkud se rozšířil. U nás je často pěstován a občas i zplaňuje, převážně v blízkosti zahrad, kompostů, podél cest. 

Lidové názvy Ostropestřce

Tato bylina je též známá pod názvy Kristova koruna, mariánský bodlák, bejlí panny Marie, bodlák, bodlák Marie, bodlák ostrý, bodlák pestrý, jmelí panny Marie, kardus Marie, kotlačka, koření podjedové, ostropec, ostropes, podstřel nebo volčec.