Může těhotná pít na nachlazení čaj z lípy, rakytníku, divizny?

Plody rakytníku se většinou konzumují po tepelné úpravě, jako například vaření, pečení nebo sušení. Surové plody rakytníku jsou velmi kyselé a nepříjemné na chuť. V tepelné úpravě se kyselost sníží a chuť plodů se zlepší. Pokud chcete jíst rakytník syrový, můžete vyzkoušet smíchat plody s nějakým sladidlem, jako je med nebo cukr, nebo je konzumovat jako součást ovocného salátu. Je však důležité mít na paměti, že plody rakytníku obsahují velké množství kyselin a vitamínu C, takže by měly být konzumovány v rozumném množství.

Nejlepší surovinou pro lipový čaj jsou čerstvě rozkvetlé květy sbírané i s blanitým listenem. Jakmile květy odkvetou a na jejich místě se objeví zelené kuličky (mladé plody), výrazně klesá obsah vonných silic a slizovitých látek, které dávají nálevu typickou chuť a aroma. Z plodů se proto čaj běžně nepřipravuje – nálev by byl chuťově chudý a méně účinný.

Pokud už strom kvete jen minimálně, je lepší počkat na příští sezónu, případně využít správně nasbíraný a usušený květ z prověřeného zdroje. Na našem e-shopu jej najdete jako lípa malolistá – květ.

Doporučená příprava nálevu: 1 čajová lžička sušeného květu na 250 ml vroucí vody, 10 minut louhovat, pít 1 – 2× denně.

Šípek

• Šípek je výjimečně bohatý na vitamín C a také obsahuje řadu dalších antioxidantů, které mohou pomoci chránit tělo před poškozením volnými radikály.
• Můžete jej konzumovat ve formě čaje nebo si připravit výluh ze sušených plodů.

Rakytník

• Rakytník řešetlákový je dalším vynikajícím zdrojem vitamínu C, kromě toho obsahuje esenciální mastné kyseliny, vitamíny E a B, minerály a další bioaktivní látky.
• Rakytník může být užíván ve formě šťávy, oleje nebo jako přísada do smoothie.

Jiné zdroje vitamínu C

• Černý rybíz, kiwi, citrusové plody (pomeranče, grapefruity, citrony), paprika a zelí jsou také bohaté na vitamín C a lze je snadno začlenit do stravy.

Děkujeme za dotaz. U konkrétních onemocnění, jako je atopický ekzém, bohužel jako prodejce bylinek nesmíme doporučovat byliny k léčbě ani míchat směsi cílené na tuto diagnózu.

Můžeme ale nabídnout jemné byliny vhodné pro běžnou zevní péči o citlivou a namáhanou pokožku, například do koupele, na oplach nebo jako slabý obklad. Tyto byliny nejsou myšlené jako léčba, ale jako šetrná kosmetická péče.

Často se pro zevní použití volí například heřmánek, levandule, sléz nebo lípa. Tyto byliny se používají samostatně nebo v jednoduché kombinaci podle snášenlivosti pokožky.

Pro zevní použití se obvykle připravuje slabý nálev (1–2 lžíce bylin na 1 litr vody), nechá se vychladnout a použije se na oplach či obklad. Vždy doporučujeme nejprve vyzkoušet na malé ploše kůže.

Pokud byste chtěla, můžeme Vám namíchat jemnou bylinnou směs určenou výhradně pro zevní kosmetické použití, bez odkazování na konkrétní onemocnění. Napište nám prosím, zda by byla určena spíše do koupele, na obklady, nebo oplach.

Afty jsou bolestivá zánětlivá ložiska na sliznici úst a mohou být způsobeny různými faktory, jako je například stres, poranění úst, infekce nebo některé léky. Některé bylinky mohou pomoci zmírnit zánět a bolest v ústech. Následující bylinky jsou obecně považovány za užitečné pro afty:

• Heřmánek: má protizánětlivé účinky a pomáhá snižovat bolest.
• Šalvěj: má antibakteriální a protizánětlivé účinky, což může pomoci s prevencí infekce a snížením zánětu a bolesti.
• Měsíček lékařský: má protizánětlivé a protibakteriální účinky, což může pomoci s hojením afty.
• Rakytník řešetlákový: má protizánětlivé účinky a může pomoci s hojením afty.

Tyto bylinky můžete použít v podobě čaje, kloktadel nebo obkladů na postižené místo. Je důležité dbát na správnou hygienu úst a zubů a vyhýbat se dráždivým potravinám a nápojům, které mohou afty zhoršit. Pokud jsou vaše afty velmi bolestivé nebo se nezlepší během několika dnů, doporučuje se konzultovat s lékařem.

Malé stopky nebo lístečky na plodech rakytníku při „pečení“ čaje (sušení v troubě) nevadí – nejsou nijak škodlivé. Mohou však udělat nálev o trochu trpčí a zakalit jasně oranžovou barvu.

• Hrubé dřevnaté větvičky raději odstřihněte – suší se déle a v hotovém čaji nejsou příjemné.
• Jemné stopky můžete ponechat; při prosévaní usušené směsi jich část stejně odpadne.
• Lístečky obsahují třísloviny – přidají lehce svíravou chuť; pokud preferujete sladkokyselý rakytníkový nálev, odrhněte je před sušením.

Praktický postup pro troubu:

1. Plody rozprostřete v jedné vrstvě na plech s pečicím papírem.
2. Sušte při 50 °C s pootevřenými dvířky, dokud kuličky nepraskají mezi prsty (4–6 h podle šťavnatosti).
3. Nechte vychladnout, promněte v rukou a prosijte přes hrubší sítko – odstraníte většinu zbylých stopek.

Nálev: 1 čajová lžička sušených plodů na 250 ml vroucí vody, louhujte 10 minut. Případné drobné stopky v konvici nijak nevadí.

Rozumíme, že chcete sáhnout po něčem jemném na večer. Níže najdete tipy na byliny pro běžné večerní popíjení a jednu jednoduchou směs. Pokud užíváte léky nebo máte dlouhodobé potíže se spánkem, prosím ověřte vhodnost čajů u lékaře/lékárníka.

Jemné byliny na večer (střídejte podle chuti)

• Meduňka – nať
• Heřmánek – květ
• Lípa – květ
• Levandule – květ (malé množství do směsi)

Návrh jednoduché večerní směsi (poměry v dílech; rádi namícháme):
Meduňka 2 díly, Heřmánek 2 díly, Lípa 1 díl, Levandule 0,5 dílu.
Do poznámky v objednávce napište: „Večerní směs – 2:2:1:0,5; 1 díl = např. 10 g“.

Příprava a režim

• 1–2 čajové lžičky směsi/byliny na 250 ml vroucí vody, přikrýt 10–15 minut, scedit.
• Začněte slabším nálevem, obvykle 1 šálek cca 30–60 minut před spaním.
• U bylin je vhodné dělat pauzy: např. 3 týdny užívání + 1 týden volno.

Hotové směsi u nás

• Nespavost – bylinková směs
• Nervozita – bylinková směs

Volitelné byliny – poznámka
Kozlík – kořen je výrazný, případně ho do večerní směsi přidávejte jen v malém podílu (např. 0,5 dílu). Pokud užíváte léky na nervy/spánek nebo máte jiné diagnózy, vhodnost kozlíku vždy konzultujte s lékárníkem. Třezalku kvůli častým lékovým interakcím zařazujte pouze po souhlasu lékaře.

Chcete-li, směs upravíme na míru (jemnější/silnější, bez levandule apod.). Stačí napsat, jaké byliny preferujete a jak velký má být „1 díl“ (např. 10 g).

Ano, je pravda, že ne všechny druhy lípy jsou vhodné pro přípravu lipového čaje. Nejčastěji se pro lipový čaj používá lípa malolistá (Tilia cordata) a lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), které mají tradičně léčivé účinky a jsou známy pro svůj příjemný aroma.

Lípa americká (Tilia americana) a lípa srdčitá (Tilia × europaea), které jsou kříženci mezi lípou malolistou a lípou velkolistou, mohou být také použity pro lipový čaj, ale jejich chuť a léčivé vlastnosti se mohou lišit.

Existují i další druhy lípy, které nejsou vhodné pro přípravu čaje, například lípa zelená (Tilia euchlora) nebo lípa stříbrná (Tilia tomentosa). Tyto druhy mohou mít méně příznivých účinků na zdraví nebo mohou mít nepříjemnou chuť.

Nejlepší způsob, jak rozpoznat vhodnou lípu pro lipový čaj, je seznámit se s vzhledem květů a listů těchto rostlin. Květy vhodných líp pro čaj mají obvykle žlutavě bílou barvu, příjemnou vůni a jsou spojeny s úzkým průsvitným listenem. Listy lípy malolisté mají srdčitý tvar, zatímco listy lípy velkolisté jsou větší a širší.