Může těhotná pít na nachlazení čaj z lípy, rakytníku, divizny?

Rozumíme, že chcete sáhnout po něčem jemném na večer. Níže najdete tipy na byliny pro běžné večerní popíjení a jednu jednoduchou směs. Pokud užíváte léky nebo máte dlouhodobé potíže se spánkem, prosím ověřte vhodnost čajů u lékaře/lékárníka.

Jemné byliny na večer (střídejte podle chuti)

• Meduňka – nať
• Heřmánek – květ
• Lípa – květ
• Levandule – květ (malé množství do směsi)

Návrh jednoduché večerní směsi (poměry v dílech; rádi namícháme):
Meduňka 2 díly, Heřmánek 2 díly, Lípa 1 díl, Levandule 0,5 dílu.
Do poznámky v objednávce napište: „Večerní směs – 2:2:1:0,5; 1 díl = např. 10 g“.

Příprava a režim

• 1–2 čajové lžičky směsi/byliny na 250 ml vroucí vody, přikrýt 10–15 minut, scedit.
• Začněte slabším nálevem, obvykle 1 šálek cca 30–60 minut před spaním.
• U bylin je vhodné dělat pauzy: např. 3 týdny užívání + 1 týden volno.

Hotové směsi u nás

• Nespavost – bylinková směs
• Nervozita – bylinková směs

Volitelné byliny – poznámka
Kozlík – kořen je výrazný, případně ho do večerní směsi přidávejte jen v malém podílu (např. 0,5 dílu). Pokud užíváte léky na nervy/spánek nebo máte jiné diagnózy, vhodnost kozlíku vždy konzultujte s lékárníkem. Třezalku kvůli častým lékovým interakcím zařazujte pouze po souhlasu lékaře.

Chcete-li, směs upravíme na míru (jemnější/silnější, bez levandule apod.). Stačí napsat, jaké byliny preferujete a jak velký má být „1 díl“ (např. 10 g).

Afty jsou bolestivá zánětlivá ložiska na sliznici úst a mohou být způsobeny různými faktory, jako je například stres, poranění úst, infekce nebo některé léky. Některé bylinky mohou pomoci zmírnit zánět a bolest v ústech. Následující bylinky jsou obecně považovány za užitečné pro afty:

• Heřmánek: má protizánětlivé účinky a pomáhá snižovat bolest.
• Šalvěj: má antibakteriální a protizánětlivé účinky, což může pomoci s prevencí infekce a snížením zánětu a bolesti.
• Měsíček lékařský: má protizánětlivé a protibakteriální účinky, což může pomoci s hojením afty.
• Rakytník řešetlákový: má protizánětlivé účinky a může pomoci s hojením afty.

Tyto bylinky můžete použít v podobě čaje, kloktadel nebo obkladů na postižené místo. Je důležité dbát na správnou hygienu úst a zubů a vyhýbat se dráždivým potravinám a nápojům, které mohou afty zhoršit. Pokud jsou vaše afty velmi bolestivé nebo se nezlepší během několika dnů, doporučuje se konzultovat s lékařem.

Malé stopky nebo lístečky na plodech rakytníku při „pečení“ čaje (sušení v troubě) nevadí – nejsou nijak škodlivé. Mohou však udělat nálev o trochu trpčí a zakalit jasně oranžovou barvu.

• Hrubé dřevnaté větvičky raději odstřihněte – suší se déle a v hotovém čaji nejsou příjemné.
• Jemné stopky můžete ponechat; při prosévaní usušené směsi jich část stejně odpadne.
• Lístečky obsahují třísloviny – přidají lehce svíravou chuť; pokud preferujete sladkokyselý rakytníkový nálev, odrhněte je před sušením.

Praktický postup pro troubu:

1. Plody rozprostřete v jedné vrstvě na plech s pečicím papírem.
2. Sušte při 50 °C s pootevřenými dvířky, dokud kuličky nepraskají mezi prsty (4–6 h podle šťavnatosti).
3. Nechte vychladnout, promněte v rukou a prosijte přes hrubší sítko – odstraníte většinu zbylých stopek.

Nálev: 1 čajová lžička sušených plodů na 250 ml vroucí vody, louhujte 10 minut. Případné drobné stopky v konvici nijak nevadí.

Ano, takhle to klidně dělejte. Nechte plody v lednici jen lehce povolit a ráno si pár kousků vycucněte – malá porce (třeba 5–10 plodů) úplně stačí. Co nerozmrazíte, znovu nezamrazujte.

Jen počítejte s tím, že rakytník je kyselý. Pokud Vás na lačno pálí žáha nebo „škrábe“ žaludek, je lepší dát si plody až po malé snídani, případně je rozmačkat do vody/jogurtu. Horkou vodou je nelijte – zbytečně by se „uvařily“ a chuť i vitamíny by utrpěly.

Chcete-li mít i sušenou variantu do čajů či směsí, mrkněte na náš rakytník – plod. A pokud užíváte pravidelně léky nebo máte citlivé zažívání, držte se menších porcí a případně to proberte s lékárníkem.

U suchých vlasů můžeme doporučit bylinky pro zevní kosmetickou péči, které se používají jako oplachy nebo vlasové zábaly. Nejde o léčbu, ale o šetrnou podporu hydratace a hebkosti vlasů.

Často se osvědčují například sléz – květ, proskurník – kořen, lípa – květ nebo heřmánek. Tyto byliny jsou přirozeně jemné a vhodné i pro citlivou pokožku hlavy.

U slézu a proskurníku se připravuje studený macerát (byliny zalít studenou vodou, louhovat 30–60 minut), který se po umytí použije jako oplach nebo krátký zábal. Ostatní byliny lze připravit jako slabý nálev.

Doporučujeme také šetrné mytí, omezení horké vody a případně kombinaci s přírodními oleji (např. malé množství oleje do délek vlasů).

Navrhujeme tuto jemnou směs určenou pouze k zevnímu použití:

– sléz květ
– proskurník kořen
– lípa květ
– heřmánek

Směs je zaměřená na hydrataci, zklidnění a změkčení vlasů i pokožky hlavy. Nejde o léčbu, ale o běžnou přírodní péči.

Směs Vám můžeme namíchat přímo zde:
Namíchat bylinnou směs na suché vlasy

Použití: 1–2 lžíce směsi zalít studenou vodou, nechat 30–60 minut louhovat (slizové byliny), poté lze lehce ohřát. Použít jako závěrečný oplach nebo krátký zábal po umytí vlasů. Neoplachovat čistou vodou.

Pokud budete chtít směs upravit (např. bez heřmánku nebo jemnější variantu), rádi ji přizpůsobíme.

Ano, plody rakytníku se dají konzumovat surové a bez uprav. Jsou plné vitamínů a antioxidantů, které jsou pro naše tělo prospěšné. Nicméně, kvůli silné kyselosti plodů rakytníku může konzumace většího množství vést k podráždění trávicího traktu, zejména u lidí s citlivým žaludkem.

Doporučená denní dávka plodů rakytníku závisí na konkrétním produktu a jeho koncentraci. Většinou se doporučuje konzumovat 1 až 2 lžičky plodů rakytníku denně.

Je důležité brát v úvahu, že plody rakytníku nejsou zdrojem jediného živinového prvku, takže není vhodné je konzumovat v nadměrném množství, aby nedošlo k nerovnováze v příjmu živin. V rámci zdravé stravy je vhodné kombinovat plody rakytníku s dalšími zdroji živin, jako jsou ovoce, zelenina, celozrnné obiloviny, luštěniny a bílkoviny.

Pamatujte také, že rakytník je kontraindikován u některých skupin lidí, jako jsou těhotné a kojící ženy, osoby užívající léky na ředění krve, lidé s alergií na aspirin nebo lidé s cukrovkou. Proto byste měli před začátkem konzumace plodů rakytníku konzultovat tuto otázku se svým lékařem nebo farmaceutem.

Podzim je roční období plné barev, ale také čas, kdy je potřeba více pečovat o své zdraví. S blížícími se chladnými dny je důležité posílit svůj imunitní systém a vyvarovat se různým nemocem. Bylinky jsou tradiční a přírodní způsob, jak posílit naše tělo a duši. Zde je několik bylinek, které vám mohou pomoci připravit se na podzimní období:

Echinacea je oblíbená bylinka známá pro své schopnosti posilovat imunitní systém. Často se používá ve formě čaje nebo tinktury a je známa svou schopností stimulovat produkci bílých krvinek.

Šípek je bohatý na vitamin C a je skvělým antioxidantem. Často se konzumuje ve formě čaje nebo sirupu, a je známý svými antioxidačními vlastnostmi.

Kopřiva je bohatá na železo a vitaminy. Tuto bylinu můžete použít ve formě čaje nebo ji přidat do různých jídel jako je polévka nebo omáčka. Kopřiva je také známá pro své protizánětlivé účinky.

Bez (květ i plod) je bylinka, která je známá pro své uklidňující a protizánětlivé vlastnosti. Bezové květy i plody se obvykle používají ve formě čaje nebo sirupu.

Rakytník je známý svým vysokým obsahem vitaminu C a omega mastných kyselin. Může být užíván ve formě čaje, oleje nebo v potravinových doplňcích.

Černý rybíz je bohatý na vitaminy a antioxidanty. Černý rybíz může být užíván ve formě čaje, džemu nebo jako sušené plody. Je známý svými antioxidačními a protizánětlivými vlastnostmi.

Jak připravit bylinkový čaj

Při přípravě bylinkového čaje obvykle stačí lžičku sušených bylinek zalít šálkem horké vody a nechat louhovat po dobu 5-10 minut. Poté scedíme a čaj je připraven k pití. Některé bylinky, jako je například rakytník, mohou vyžadovat delší dobu louhování.

Jak vytvořit tinkturu

Tinktury jsou obvykle vytvořeny macerací bylinek v alkoholu po dobu několika týdnů. K tomu použijte skleněnou nádobu, do které vložíte bylinky a přelijete je alkoholem (nejlépe vodkou nebo rumem). Nádobu uzavřete a uskladněte na tmavém a chladném místě. Po 4-6 týdnech tinkturu scedíme a přefiltrujeme do menších lahviček na uzavření. Tinktury jsou silné a obvykle se užívají po kapkách.

Ano, je pravda, že ne všechny druhy lípy jsou vhodné pro přípravu lipového čaje. Nejčastěji se pro lipový čaj používá lípa malolistá (Tilia cordata) a lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), které mají tradičně léčivé účinky a jsou známy pro svůj příjemný aroma.

Lípa americká (Tilia americana) a lípa srdčitá (Tilia × europaea), které jsou kříženci mezi lípou malolistou a lípou velkolistou, mohou být také použity pro lipový čaj, ale jejich chuť a léčivé vlastnosti se mohou lišit.

Existují i další druhy lípy, které nejsou vhodné pro přípravu čaje, například lípa zelená (Tilia euchlora) nebo lípa stříbrná (Tilia tomentosa). Tyto druhy mohou mít méně příznivých účinků na zdraví nebo mohou mít nepříjemnou chuť.

Nejlepší způsob, jak rozpoznat vhodnou lípu pro lipový čaj, je seznámit se s vzhledem květů a listů těchto rostlin. Květy vhodných líp pro čaj mají obvykle žlutavě bílou barvu, příjemnou vůni a jsou spojeny s úzkým průsvitným listenem. Listy lípy malolisté mají srdčitý tvar, zatímco listy lípy velkolisté jsou větší a širší.

Plody rakytníku se většinou konzumují po tepelné úpravě, jako například vaření, pečení nebo sušení. Surové plody rakytníku jsou velmi kyselé a nepříjemné na chuť. V tepelné úpravě se kyselost sníží a chuť plodů se zlepší. Pokud chcete jíst rakytník syrový, můžete vyzkoušet smíchat plody s nějakým sladidlem, jako je med nebo cukr, nebo je konzumovat jako součást ovocného salátu. Je však důležité mít na paměti, že plody rakytníku obsahují velké množství kyselin a vitamínu C, takže by měly být konzumovány v rozumném množství.