Může těhotná pít na nachlazení čaj z lípy, rakytníku, divizny?

Ano, je pravda, že ne všechny druhy lípy jsou vhodné pro přípravu lipového čaje. Nejčastěji se pro lipový čaj používá lípa malolistá (Tilia cordata) a lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), které mají tradičně léčivé účinky a jsou známy pro svůj příjemný aroma.

Lípa americká (Tilia americana) a lípa srdčitá (Tilia × europaea), které jsou kříženci mezi lípou malolistou a lípou velkolistou, mohou být také použity pro lipový čaj, ale jejich chuť a léčivé vlastnosti se mohou lišit.

Existují i další druhy lípy, které nejsou vhodné pro přípravu čaje, například lípa zelená (Tilia euchlora) nebo lípa stříbrná (Tilia tomentosa). Tyto druhy mohou mít méně příznivých účinků na zdraví nebo mohou mít nepříjemnou chuť.

Nejlepší způsob, jak rozpoznat vhodnou lípu pro lipový čaj, je seznámit se s vzhledem květů a listů těchto rostlin. Květy vhodných líp pro čaj mají obvykle žlutavě bílou barvu, příjemnou vůni a jsou spojeny s úzkým průsvitným listenem. Listy lípy malolisté mají srdčitý tvar, zatímco listy lípy velkolisté jsou větší a širší.

Rozumíme, že chcete sáhnout po něčem jemném na večer. Níže najdete tipy na byliny pro běžné večerní popíjení a jednu jednoduchou směs. Pokud užíváte léky nebo máte dlouhodobé potíže se spánkem, prosím ověřte vhodnost čajů u lékaře/lékárníka.

Jemné byliny na večer (střídejte podle chuti)

• Meduňka – nať
• Heřmánek – květ
• Lípa – květ
• Levandule – květ (malé množství do směsi)

Návrh jednoduché večerní směsi (poměry v dílech; rádi namícháme):
Meduňka 2 díly, Heřmánek 2 díly, Lípa 1 díl, Levandule 0,5 dílu.
Do poznámky v objednávce napište: „Večerní směs – 2:2:1:0,5; 1 díl = např. 10 g“.

Příprava a režim

• 1–2 čajové lžičky směsi/byliny na 250 ml vroucí vody, přikrýt 10–15 minut, scedit.
• Začněte slabším nálevem, obvykle 1 šálek cca 30–60 minut před spaním.
• U bylin je vhodné dělat pauzy: např. 3 týdny užívání + 1 týden volno.

Hotové směsi u nás

• Nespavost – bylinková směs
• Nervozita – bylinková směs

Volitelné byliny – poznámka
Kozlík – kořen je výrazný, případně ho do večerní směsi přidávejte jen v malém podílu (např. 0,5 dílu). Pokud užíváte léky na nervy/spánek nebo máte jiné diagnózy, vhodnost kozlíku vždy konzultujte s lékárníkem. Třezalku kvůli častým lékovým interakcím zařazujte pouze po souhlasu lékaře.

Chcete-li, směs upravíme na míru (jemnější/silnější, bez levandule apod.). Stačí napsat, jaké byliny preferujete a jak velký má být „1 díl“ (např. 10 g).

Ano, plody rakytníku se dají konzumovat surové a bez uprav. Jsou plné vitamínů a antioxidantů, které jsou pro naše tělo prospěšné. Nicméně, kvůli silné kyselosti plodů rakytníku může konzumace většího množství vést k podráždění trávicího traktu, zejména u lidí s citlivým žaludkem.

Doporučená denní dávka plodů rakytníku závisí na konkrétním produktu a jeho koncentraci. Většinou se doporučuje konzumovat 1 až 2 lžičky plodů rakytníku denně.

Je důležité brát v úvahu, že plody rakytníku nejsou zdrojem jediného živinového prvku, takže není vhodné je konzumovat v nadměrném množství, aby nedošlo k nerovnováze v příjmu živin. V rámci zdravé stravy je vhodné kombinovat plody rakytníku s dalšími zdroji živin, jako jsou ovoce, zelenina, celozrnné obiloviny, luštěniny a bílkoviny.

Pamatujte také, že rakytník je kontraindikován u některých skupin lidí, jako jsou těhotné a kojící ženy, osoby užívající léky na ředění krve, lidé s alergií na aspirin nebo lidé s cukrovkou. Proto byste měli před začátkem konzumace plodů rakytníku konzultovat tuto otázku se svým lékařem nebo farmaceutem.

V Česku se běžně vyskytují dva druhy lípy – lípa srdčitá (Tilia cordata) a lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), obě jsou vhodné pro sběr květu na čaj. Někdy se však sbírá i květ z okrasné lípy stříbrné (Tilia tomentosa), která je méně vhodná.

Jak poznat vhodnou lípu (srdčitou nebo velkolistou):

• Listy: srdčitého tvaru, zelené, jemné, s chloupky na spodní straně žilnatiny
• Květy: žlutobílé, vonné, v okoličnatých květenstvích
• Podkališní listen (blanitý lísteček u květenství): žlutozelený, podlouhlý, tenký

Nevhodná lípa stříbrná:

• Listy: zespodu výrazně stříbřité, chlupaté, někdy lepkavé
• Květy: méně aromatické
• Listen: šedozelený, silnější, méně pružný

Rozdíl: lípa stříbrná se kvůli vyššímu obsahu některých sloučenin považuje za méně vhodnou pro čajové použití – může mít jiný účinek na nervový systém a být méně šetrná.

Pro domácí sběr vždy doporučujeme lípu srdčitou nebo velkolistou. Sbírejte pouze za suchého počasí, nejlépe hned po rozkvětu, a sušte šetrně ve stínu.

Ráda Vám poradím s bylinkami, které mají jemnější nebo sladší chuť, které můžete přidat do svých čajových směsí pro lepší chuť. Zde je několik návrhů:

• Meduňka: Meduňka má jemnou, mírně sladkou a medovou chuť, která může dobře doplnit ostatní bylinky ve Vaší čajové směsi.
• Květy jasmínu: Jasmínové květy mají sladkou, svěží a květinovou chuť, která se hodí k oživení chuťového profilu čaje.
• Heřmánek: Heřmánek má mírně sladkou a uklidňující chuť, která dobře zapadá do různých čajových směsí.
• Anýz: Anýz má sladkou a kořeněnou chuť, která může dobře doplnit korenistější bylinky ve směsi.
• Máta: Máta, zejména máta peprná, má osvěžující a jemně sladkou chuť, která dobře ladí s mnoha bylinkami.
• Šípek: Šípek má sladce kyselou chuť, která může přinést do čaje zajímavou chuťovou složku.
• Levandule: Květy levandule mají uklidňující a mírně sladkou chuť, která může být příjemným doplňkem čajových směsí.
• Lípa: Květy lípy mají jemnou, sladkou a květinovou chuť, která může čaji dodat lehkost a příjemnou vůni.
• Fenykl: Fenykl má sladkou, anýzovou chuť, která může dobře ladit s ostatními bylinkami ve směsi.
• Skořice: Skořice má sladkou, teplou a kořeněnou chuť, která může čajové směsi dodat zajímavý chuťový prvek.
• Zázvor: Zázvor má sladkou a mírně pikantní chuť, která může čaji dodat zároveň sladkost i koření.
• Ibišek: Přidává čajům svěží, mírně kyselou chuť připomínající šťavnaté červené ovoce a dodává krásnou červenou barvu.

Můžete experimentovat s kombinací těchto bylinek ve Vaší čajové směsi, abyste zjistila, které chutě Vám nejvíce vyhovují. Při přidávání bylinek do směsi postupujte opatrně a zkoušejte, jak se mění chuť.

Šípek

• Šípek je výjimečně bohatý na vitamín C a také obsahuje řadu dalších antioxidantů, které mohou pomoci chránit tělo před poškozením volnými radikály.
• Můžete jej konzumovat ve formě čaje nebo si připravit výluh ze sušených plodů.

Rakytník

• Rakytník řešetlákový je dalším vynikajícím zdrojem vitamínu C, kromě toho obsahuje esenciální mastné kyseliny, vitamíny E a B, minerály a další bioaktivní látky.
• Rakytník může být užíván ve formě šťávy, oleje nebo jako přísada do smoothie.

Jiné zdroje vitamínu C

• Černý rybíz, kiwi, citrusové plody (pomeranče, grapefruity, citrony), paprika a zelí jsou také bohaté na vitamín C a lze je snadno začlenit do stravy.

Malé stopky nebo lístečky na plodech rakytníku při „pečení“ čaje (sušení v troubě) nevadí – nejsou nijak škodlivé. Mohou však udělat nálev o trochu trpčí a zakalit jasně oranžovou barvu.

• Hrubé dřevnaté větvičky raději odstřihněte – suší se déle a v hotovém čaji nejsou příjemné.
• Jemné stopky můžete ponechat; při prosévaní usušené směsi jich část stejně odpadne.
• Lístečky obsahují třísloviny – přidají lehce svíravou chuť; pokud preferujete sladkokyselý rakytníkový nálev, odrhněte je před sušením.

Praktický postup pro troubu:

1. Plody rozprostřete v jedné vrstvě na plech s pečicím papírem.
2. Sušte při 50 °C s pootevřenými dvířky, dokud kuličky nepraskají mezi prsty (4–6 h podle šťavnatosti).
3. Nechte vychladnout, promněte v rukou a prosijte přes hrubší sítko – odstraníte většinu zbylých stopek.

Nálev: 1 čajová lžička sušených plodů na 250 ml vroucí vody, louhujte 10 minut. Případné drobné stopky v konvici nijak nevadí.

Plody rakytníku se většinou konzumují po tepelné úpravě, jako například vaření, pečení nebo sušení. Surové plody rakytníku jsou velmi kyselé a nepříjemné na chuť. V tepelné úpravě se kyselost sníží a chuť plodů se zlepší. Pokud chcete jíst rakytník syrový, můžete vyzkoušet smíchat plody s nějakým sladidlem, jako je med nebo cukr, nebo je konzumovat jako součást ovocného salátu. Je však důležité mít na paměti, že plody rakytníku obsahují velké množství kyselin a vitamínu C, takže by měly být konzumovány v rozumném množství.

Kočičí astma je závažné onemocnění dýchacích cest, které vždy patří do rukou veterináře. Bylinky mohou maximálně doplnit odbornou léčbu (kortikoidní sprej, bronchodilatátory), nikdy ji nenahrazují. Dříve než cokoliv z níže uvedeného vyzkoušíte, poraďte se s veterinářem, protože řada lidských bylin je pro kočky toxická (např. česnek, cibule, třezalka, máta peprná).

Obecná režimová opatření

• udržujte doma čistý a vlhký vzduch (čistička + zvlhčovač),
• nepoužívejte sprejové osvěžovače, silně parfémované čisticí prostředky ani aromalampy s esenciálními oleji,
• kočce dopřejte klidný kout bez průvanu a prachu; stelivo vybírejte bezprašné.

Jemná doplňková podpora (pouze po schválení veterinářem!)

• Nepeta cataria (šanta kočičí) – některé kočky malé množství čerstvé natě rády žvýkají; může zklidnit stres (častý spouštěč záchvatu).
  Dávkování: 1–2 čerstvé lístky jako pamlsek jednou denně.
• Mullein (divizna, květ) – v USA se používá jako jemný čaj na zklidnění dýchacích cest i u zvířat; u nás však není pro kočky oficiálně schválen. Pokud veterinář souhlasí, připravte slabý nálev (¼ lžičky květu na 200 ml vody, 10 min louhovat), nechte vychladnout a podávejte stříkačkou po 1–2 ml 2× denně.
• Podání tekutin – do pitné vody můžete po domluvě s veterinářem přidat několik kapek glycerinového výluhu z proskurníku (marshmallow root), který nezatěžuje játra ani ledviny a zvlhčí hrdlo.

Čemu se vyhnout: éterické oleje eukalyptu, čajovníku nebo rozmarýnu (toxické), silné tinktury v lihu, vdechování bylinkového kouře a jakékoliv „babské“ inhalace.

Má-li kočka časté záchvaty, sípání nebo modrání dásní, vyhledejte okamžitě veterinární ošetření. Správně nastavená medikace je pro astmatickou kočku životně důležitá; bylinky mohou sloužit jen jako jemný doplněk po souhlasu odborníka.