Může těhotná pít na nachlazení čaj z lípy, rakytníku, divizny?

Afty jsou bolestivá zánětlivá ložiska na sliznici úst a mohou být způsobeny různými faktory, jako je například stres, poranění úst, infekce nebo některé léky. Některé bylinky mohou pomoci zmírnit zánět a bolest v ústech. Následující bylinky jsou obecně považovány za užitečné pro afty:

• Heřmánek: má protizánětlivé účinky a pomáhá snižovat bolest.
• Šalvěj: má antibakteriální a protizánětlivé účinky, což může pomoci s prevencí infekce a snížením zánětu a bolesti.
• Měsíček lékařský: má protizánětlivé a protibakteriální účinky, což může pomoci s hojením afty.
• Rakytník řešetlákový: má protizánětlivé účinky a může pomoci s hojením afty.

Tyto bylinky můžete použít v podobě čaje, kloktadel nebo obkladů na postižené místo. Je důležité dbát na správnou hygienu úst a zubů a vyhýbat se dráždivým potravinám a nápojům, které mohou afty zhoršit. Pokud jsou vaše afty velmi bolestivé nebo se nezlepší během několika dnů, doporučuje se konzultovat s lékařem.

Děkujeme za dotaz. U konkrétních onemocnění, jako je atopický ekzém, bohužel jako prodejce bylinek nesmíme doporučovat byliny k léčbě ani míchat směsi cílené na tuto diagnózu.

Můžeme ale nabídnout jemné byliny vhodné pro běžnou zevní péči o citlivou a namáhanou pokožku, například do koupele, na oplach nebo jako slabý obklad. Tyto byliny nejsou myšlené jako léčba, ale jako šetrná kosmetická péče.

Často se pro zevní použití volí například heřmánek, levandule, sléz nebo lípa. Tyto byliny se používají samostatně nebo v jednoduché kombinaci podle snášenlivosti pokožky.

Pro zevní použití se obvykle připravuje slabý nálev (1–2 lžíce bylin na 1 litr vody), nechá se vychladnout a použije se na oplach či obklad. Vždy doporučujeme nejprve vyzkoušet na malé ploše kůže.

Pokud byste chtěla, můžeme Vám namíchat jemnou bylinnou směs určenou výhradně pro zevní kosmetické použití, bez odkazování na konkrétní onemocnění. Napište nám prosím, zda by byla určena spíše do koupele, na obklady, nebo oplach.

Ano, plody rakytníku se dají konzumovat surové a bez uprav. Jsou plné vitamínů a antioxidantů, které jsou pro naše tělo prospěšné. Nicméně, kvůli silné kyselosti plodů rakytníku může konzumace většího množství vést k podráždění trávicího traktu, zejména u lidí s citlivým žaludkem.

Doporučená denní dávka plodů rakytníku závisí na konkrétním produktu a jeho koncentraci. Většinou se doporučuje konzumovat 1 až 2 lžičky plodů rakytníku denně.

Je důležité brát v úvahu, že plody rakytníku nejsou zdrojem jediného živinového prvku, takže není vhodné je konzumovat v nadměrném množství, aby nedošlo k nerovnováze v příjmu živin. V rámci zdravé stravy je vhodné kombinovat plody rakytníku s dalšími zdroji živin, jako jsou ovoce, zelenina, celozrnné obiloviny, luštěniny a bílkoviny.

Pamatujte také, že rakytník je kontraindikován u některých skupin lidí, jako jsou těhotné a kojící ženy, osoby užívající léky na ředění krve, lidé s alergií na aspirin nebo lidé s cukrovkou. Proto byste měli před začátkem konzumace plodů rakytníku konzultovat tuto otázku se svým lékařem nebo farmaceutem.

Nejlepší surovinou pro lipový čaj jsou čerstvě rozkvetlé květy sbírané i s blanitým listenem. Jakmile květy odkvetou a na jejich místě se objeví zelené kuličky (mladé plody), výrazně klesá obsah vonných silic a slizovitých látek, které dávají nálevu typickou chuť a aroma. Z plodů se proto čaj běžně nepřipravuje – nálev by byl chuťově chudý a méně účinný.

Pokud už strom kvete jen minimálně, je lepší počkat na příští sezónu, případně využít správně nasbíraný a usušený květ z prověřeného zdroje. Na našem e-shopu jej najdete jako lípa malolistá – květ.

Doporučená příprava nálevu: 1 čajová lžička sušeného květu na 250 ml vroucí vody, 10 minut louhovat, pít 1 – 2× denně.

V Česku se běžně vyskytují dva druhy lípy – lípa srdčitá (Tilia cordata) a lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), obě jsou vhodné pro sběr květu na čaj. Někdy se však sbírá i květ z okrasné lípy stříbrné (Tilia tomentosa), která je méně vhodná.

Jak poznat vhodnou lípu (srdčitou nebo velkolistou):

• Listy: srdčitého tvaru, zelené, jemné, s chloupky na spodní straně žilnatiny
• Květy: žlutobílé, vonné, v okoličnatých květenstvích
• Podkališní listen (blanitý lísteček u květenství): žlutozelený, podlouhlý, tenký

Nevhodná lípa stříbrná:

• Listy: zespodu výrazně stříbřité, chlupaté, někdy lepkavé
• Květy: méně aromatické
• Listen: šedozelený, silnější, méně pružný

Rozdíl: lípa stříbrná se kvůli vyššímu obsahu některých sloučenin považuje za méně vhodnou pro čajové použití – může mít jiný účinek na nervový systém a být méně šetrná.

Pro domácí sběr vždy doporučujeme lípu srdčitou nebo velkolistou. Sbírejte pouze za suchého počasí, nejlépe hned po rozkvětu, a sušte šetrně ve stínu.

Ano, takhle to klidně dělejte. Nechte plody v lednici jen lehce povolit a ráno si pár kousků vycucněte – malá porce (třeba 5–10 plodů) úplně stačí. Co nerozmrazíte, znovu nezamrazujte.

Jen počítejte s tím, že rakytník je kyselý. Pokud Vás na lačno pálí žáha nebo „škrábe“ žaludek, je lepší dát si plody až po malé snídani, případně je rozmačkat do vody/jogurtu. Horkou vodou je nelijte – zbytečně by se „uvařily“ a chuť i vitamíny by utrpěly.

Chcete-li mít i sušenou variantu do čajů či směsí, mrkněte na náš rakytník – plod. A pokud užíváte pravidelně léky nebo máte citlivé zažívání, držte se menších porcí a případně to proberte s lékárníkem.

Malé stopky nebo lístečky na plodech rakytníku při „pečení“ čaje (sušení v troubě) nevadí – nejsou nijak škodlivé. Mohou však udělat nálev o trochu trpčí a zakalit jasně oranžovou barvu.

• Hrubé dřevnaté větvičky raději odstřihněte – suší se déle a v hotovém čaji nejsou příjemné.
• Jemné stopky můžete ponechat; při prosévaní usušené směsi jich část stejně odpadne.
• Lístečky obsahují třísloviny – přidají lehce svíravou chuť; pokud preferujete sladkokyselý rakytníkový nálev, odrhněte je před sušením.

Praktický postup pro troubu:

1. Plody rozprostřete v jedné vrstvě na plech s pečicím papírem.
2. Sušte při 50 °C s pootevřenými dvířky, dokud kuličky nepraskají mezi prsty (4–6 h podle šťavnatosti).
3. Nechte vychladnout, promněte v rukou a prosijte přes hrubší sítko – odstraníte většinu zbylých stopek.

Nálev: 1 čajová lžička sušených plodů na 250 ml vroucí vody, louhujte 10 minut. Případné drobné stopky v konvici nijak nevadí.

U suchých vlasů můžeme doporučit bylinky pro zevní kosmetickou péči, které se používají jako oplachy nebo vlasové zábaly. Nejde o léčbu, ale o šetrnou podporu hydratace a hebkosti vlasů.

Často se osvědčují například sléz – květ, proskurník – kořen, lípa – květ nebo heřmánek. Tyto byliny jsou přirozeně jemné a vhodné i pro citlivou pokožku hlavy.

U slézu a proskurníku se připravuje studený macerát (byliny zalít studenou vodou, louhovat 30–60 minut), který se po umytí použije jako oplach nebo krátký zábal. Ostatní byliny lze připravit jako slabý nálev.

Doporučujeme také šetrné mytí, omezení horké vody a případně kombinaci s přírodními oleji (např. malé množství oleje do délek vlasů).

Navrhujeme tuto jemnou směs určenou pouze k zevnímu použití:

– sléz květ
– proskurník kořen
– lípa květ
– heřmánek

Směs je zaměřená na hydrataci, zklidnění a změkčení vlasů i pokožky hlavy. Nejde o léčbu, ale o běžnou přírodní péči.

Směs Vám můžeme namíchat přímo zde:
Namíchat bylinnou směs na suché vlasy

Použití: 1–2 lžíce směsi zalít studenou vodou, nechat 30–60 minut louhovat (slizové byliny), poté lze lehce ohřát. Použít jako závěrečný oplach nebo krátký zábal po umytí vlasů. Neoplachovat čistou vodou.

Pokud budete chtít směs upravit (např. bez heřmánku nebo jemnější variantu), rádi ji přizpůsobíme.