Cookie Consent by Free Privacy Policy Generator

Může těhotná pít na nachlazení čaj z lípy, rakytníku, divizny?

Divizna
Divizna (Verbascum densiflorum)

Během těhotenství je vždy důležité opatrně vybírat bylinky, ale obecně lze říci, že čaj z lípy, rakytníku a divizny může být v mírném množství bezpečný při nachlazení. Zde je stručný popis účinků těchto bylin:

  • Lípa: Má zklidňující účinky, podporuje pocení a zmírňuje příznaky nachlazení. Lípa je považována za bezpečnou během těhotenství, pokud se pije v přiměřeném množství (1–2 šálky denně).

  • Rakytník: Obsahuje vysoké množství vitamínu C, který podporuje imunitu. Rakytník je bezpečný v těhotenství, pokud není užíván v nadměrném množství.

  • Lípa
    Lípa (Tilia cordata)

    Divizna: Je tradičně používána při kašli a nachlazení, má zklidňující účinky na dýchací cesty. Při užívání v přiměřeném množství je také považována za bezpečnou.

Doporučení: Připravte si čaj z těchto bylin s mírou, například smíchejte všechny tři bylinky v poměru 1:1:1 a zalijte 1 lžičku směsi 250 ml horké vody. Nechte louhovat 10 minut a pijte maximálně 2 šálky denně.

Vždy doporučuji konzultovat užívání bylin v těhotenství s vaším lékařem, zejména pokud máte specifické zdravotní potíže nebo užíváte léky.

Zpět na všechny dotazy

Zboží související s dotazem

Podobné dotazy

  • Užívají se také listy rakytníku?

    Ano, listy rakytníku se také používají v bylinné medicíně, i když jsou méně známé než plody. Listy rakytníku obsahují různé prospěšné látky, včetně antioxidantů, flavonoidů a vitamínů, které mohou podpořit imunitní systém a celkové zdraví.

    Čaj z listů rakytníku se připravuje tak, že se jedna čajová lžička sušených listů zalije 250 ml vroucí vody, nechá se louhovat přibližně 10–15 minut a poté se scedí. Tento čaj se může pít 1–2krát denně.

    Listy rakytníku jsou často užívány pro své obecně prospěšné účinky na zdraví, včetně podpory trávení a posílení imunity.

  • Je možné mi namíchat směs bylin na kůži? Trpím atopickým ekzémem.

    Děkujeme za dotaz. U konkrétních onemocnění, jako je atopický ekzém, bohužel jako prodejce bylinek nesmíme doporučovat byliny k léčbě ani míchat směsi cílené na tuto diagnózu.

    Můžeme ale nabídnout jemné byliny vhodné pro běžnou zevní péči o citlivou a namáhanou pokožku, například do koupele, na oplach nebo jako slabý obklad. Tyto byliny nejsou myšlené jako léčba, ale jako šetrná kosmetická péče.

    Často se pro zevní použití volí například heřmánek, levandule, sléz nebo lípa. Tyto byliny se používají samostatně nebo v jednoduché kombinaci podle snášenlivosti pokožky.

    Pro zevní použití se obvykle připravuje slabý nálev (1–2 lžíce bylin na 1 litr vody), nechá se vychladnout a použije se na oplach či obklad. Vždy doporučujeme nejprve vyzkoušet na malé ploše kůže.

    Pokud byste chtěla, můžeme Vám namíchat jemnou bylinnou směs určenou výhradně pro zevní kosmetické použití, bez odkazování na konkrétní onemocnění. Napište nám prosím, zda by byla určena spíše do koupele, na obklady, nebo oplach.

  • Chtěla bych se jen zeptat jestli při pečení rakytníkového čaje vadí šťopky a lístečky?

    Malé stopky nebo lístečky na plodech rakytníku při „pečení“ čaje (sušení v troubě) nevadí – nejsou nijak škodlivé. Mohou však udělat nálev o trochu trpčí a zakalit jasně oranžovou barvu.

    • Hrubé dřevnaté větvičky raději odstřihněte – suší se déle a v hotovém čaji nejsou příjemné.
    • Jemné stopky můžete ponechat; při prosévaní usušené směsi jich část stejně odpadne.
    • Lístečky obsahují třísloviny – přidají lehce svíravou chuť; pokud preferujete sladkokyselý rakytníkový nálev, odrhněte je před sušením.

    Praktický postup pro troubu:

    1. Plody rozprostřete v jedné vrstvě na plech s pečicím papírem.
    2. Sušte při 50 °C s pootevřenými dvířky, dokud kuličky nepraskají mezi prsty (4–6 h podle šťavnatosti).
    3. Nechte vychladnout, promněte v rukou a prosijte přes hrubší sítko – odstraníte většinu zbylých stopek.

    Nálev: 1 čajová lžička sušených plodů na 250 ml vroucí vody, louhujte 10 minut. Případné drobné stopky v konvici nijak nevadí.

  • Jak se pozná nevhodná lípa, jakou má barvu a tvar listu a květu, čím se liší od vhodné.

    V Česku se běžně vyskytují dva druhy lípy – lípa srdčitá (Tilia cordata) a lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), obě jsou vhodné pro sběr květu na čaj. Někdy se však sbírá i květ z okrasné lípy stříbrné (Tilia tomentosa), která je méně vhodná.

    Jak poznat vhodnou lípu (srdčitou nebo velkolistou):

    • Listy: srdčitého tvaru, zelené, jemné, s chloupky na spodní straně žilnatiny
    • Květy: žlutobílé, vonné, v okoličnatých květenstvích
    • Podkališní listen (blanitý lísteček u květenství): žlutozelený, podlouhlý, tenký

    Nevhodná lípa stříbrná:

    • Listy: zespodu výrazně stříbřité, chlupaté, někdy lepkavé
    • Květy: méně aromatické
    • Listen: šedozelený, silnější, méně pružný

    Rozdíl: lípa stříbrná se kvůli vyššímu obsahu některých sloučenin považuje za méně vhodnou pro čajové použití – může mít jiný účinek na nervový systém a být méně šetrná.

    Pro domácí sběr vždy doporučujeme lípu srdčitou nebo velkolistou. Sbírejte pouze za suchého počasí, nejlépe hned po rozkvětu, a sušte šetrně ve stínu.

  • Jaké jsou přírodní zdroje vitamínu C?

    Šípek

    • Šípek je výjimečně bohatý na vitamín C a také obsahuje řadu dalších antioxidantů, které mohou pomoci chránit tělo před poškozením volnými radikály.
    • Můžete jej konzumovat ve formě čaje nebo si připravit výluh ze sušených plodů.

    Rakytník

    • Rakytník řešetlákový je dalším vynikajícím zdrojem vitamínu C, kromě toho obsahuje esenciální mastné kyseliny, vitamíny E a B, minerály a další bioaktivní látky.
    • Rakytník může být užíván ve formě šťávy, oleje nebo jako přísada do smoothie.

    Jiné zdroje vitamínu C

    • Černý rybíz, kiwi, citrusové plody (pomeranče, grapefruity, citrony), paprika a zelí jsou také bohaté na vitamín C a lze je snadno začlenit do stravy.
  • Rád bych si našel bylinku nebo směs bylinek trpím nemocí Ulcerozní kolitidou a hledám pro sebe bylinky.

    Ulcerozní kolitida je zánětlivé onemocnění střeva, které může být velmi bolestivé a narušit kvalitu života pacienta. Při výběru bylinek pro podporu léčby je důležité mít na paměti, že byliny nejsou náhradou za léky předepsané lékařem, ale mohou být použity jako doplněk k léčbě.

    Některé bylinky mají protizánětlivé účinky a mohou být užitečné pro pacienty s ulcerózní kolitidou. Tyto bylinky mohou pomoci snížit zánět a bolest a podpořit hojení střevní sliznice. Mezi bylinky, které se obvykle doporučují pro podporu léčby ulcerózní kolitidy patří například:

    • Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) - má protizánětlivé a antibakteriální účinky, podporuje hojení sliznic a snižuje bolest.
    • Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) - má protizánětlivé účinky a podporuje hojení sliznic.
    • Měsíček lékařský (Calendula officinalis) - má protizánětlivé účinky a podporuje hojení sliznic.

    Při užívání bylinek je důležité pamatovat na to, že některé bylinky mohou mít vedlejší účinky nebo interagovat s léky, které pacient užívá. Proto je nezbytné poradit se s lékařem nebo lékárníkem před začátkem užívání jakýchkoliv bylinných doplňků stravy.

  • Každá bobulka rakytníku obsahuje jedno semeno. Mohu ze semínek vypěstovat sazenice rakytníku doma v sadbovači?

    Ano, ze semínek rakytníku je možné vypěstovat sazenice doma, ale je to proces, který vyžaduje určitou péči a trpělivost. Zde je postup, jak na to:

    Jak vypěstovat sazenice rakytníku ze semínek:

    1. Sběr a příprava semínek:

      • Pokud máte čerstvé bobule, vyjměte semínka, opláchněte je od dužiny a nechte je oschnout.
      • Pokud jsou semínka suchá a uskladněná, můžete přistoupit rovnou k dalšímu kroku.
    2. Stratifikace (napodobení zimních podmínek):

      • Semínka rakytníku mají tvrdou slupku, a proto je doporučeno je před výsevem stratifikovat, aby se zvýšila klíčivost.
      • Semínka zabalte do vlhkého písku nebo ubrousku, vložte do uzavíratelného sáčku či nádoby a umístěte do chladničky na 4–8 týdnů (teplota kolem 2–5 °C).
    3. Výsev:

      • Po stratifikaci semínka zasaďte do sadbovače nebo malých květináčků s kvalitní propustnou půdou.
      • Semínka zasaďte do hloubky 0,5–1 cm.
      • Udržujte půdu vlhkou, ale ne přemokřenou, a umístěte sadbovač na světlé místo (nejlépe s dostatkem nepřímého světla).
    4. Klíčení:

      • Semínka obvykle začnou klíčit během 2–3 týdnů, pokud jsou podmínky správné.
      • Dbejte na udržení konstantní teploty kolem 20–25 °C.
    5. Péče o sazenice:

      • Jakmile sazenice vzejdou, udržujte je na světle a zavlažujte pravidelně, aby půda zůstala mírně vlhká.
      • Až budou sazenice dostatečně silné (obvykle po 2–3 měsících), můžete je přesadit do větších květináčů.

    Upozornění:

    • Rakytník je dvoudomý keř, což znamená, že potřebujete samčí i samičí rostliny, aby plodily. Ze semínek však nelze určit pohlaví rostliny, takže při výsadbě budete muset počkat, až se rostliny vyvinou, nebo si pořídit sazenice konkrétního pohlaví.

    S trochou péče a trpělivosti by se vám mělo podařit rakytník úspěšně vypěstovat. Přeji hodně štěstí s vaším pěstitelským projektem!

  • Moje vnučka má atopický ekzem co doporučíte za bylinky díky jsou jí 4 roky.

    Při atopickém ekzému se doporučují bylinky, které mají protizánětlivé, uklidňující a hojivé účinky. Některé z možností, které by mohly pomoci:

    • Měsíček lékařský (květy) - protizánětlivý a hojivý účinek, může pomoci snížit svědění a podráždění kůže
    • Řebříček obecný (květy) - protizánětlivý a antibakteriální účinek, může pomoci urychlit hojení kůže
    • Heřmánek pravý (květy) - uklidňující a protizánětlivý účinek, může pomoci snížit zánět a svědění kůže
    • Rakytník řešetlákový (plody nebo olej) - hojivý a protizánětlivý účinek, může pomoci obnovit poškozenou kůži
    • Šalvěj lékařská (listy) - protizánětlivý a antibakteriální účinek, může pomoci urychlit hojení kůže a snížit zánět

    Je důležité si uvědomit, že při atopickém ekzému je třeba být opatrný při užívání bylinek u dětí, zejména kvůli možné alergické reakci. Je proto vhodné konzultovat užívání bylinek s lékařem nebo odborníkem na bylinky.

  • Dají se plody rakytníku konzumovat bez povaření nebo se musí plody povařit?

    Plody rakytníku se většinou konzumují po tepelné úpravě, jako například vaření, pečení nebo sušení. Surové plody rakytníku jsou velmi kyselé a nepříjemné na chuť. V tepelné úpravě se kyselost sníží a chuť plodů se zlepší. Pokud chcete jíst rakytník syrový, můžete vyzkoušet smíchat plody s nějakým sladidlem, jako je med nebo cukr, nebo je konzumovat jako součást ovocného salátu. Je však důležité mít na paměti, že plody rakytníku obsahují velké množství kyselin a vitamínu C, takže by měly být konzumovány v rozumném množství.

  • Mam plody rakytníku v mrazáku, odeberu do lednice a každé ráno si jich par vycucám na lačno. Je to tak správné?

    Ano, takhle to klidně dělejte. Nechte plody v lednici jen lehce povolit a ráno si pár kousků vycucněte – malá porce (třeba 5–10 plodů) úplně stačí. Co nerozmrazíte, znovu nezamrazujte.

    Jen počítejte s tím, že rakytník je kyselý. Pokud Vás na lačno pálí žáha nebo „škrábe“ žaludek, je lepší dát si plody až po malé snídani, případně je rozmačkat do vody/jogurtu. Horkou vodou je nelijte – zbytečně by se „uvařily“ a chuť i vitamíny by utrpěly.

    Chcete-li mít i sušenou variantu do čajů či směsí, mrkněte na náš rakytník – plod. A pokud užíváte pravidelně léky nebo máte citlivé zažívání, držte se menších porcí a případně to proberte s lékárníkem.

Na co se nás zákazníci ptají...

Zajímá vás něco a nenašli jste odpověď? Napište nám, rádi odpovíme.

Máte dotaz? Napište nám zprávu.