Může těhotná pít na nachlazení čaj z lípy, rakytníku, divizny?

Ano, takhle to klidně dělejte. Nechte plody v lednici jen lehce povolit a ráno si pár kousků vycucněte – malá porce (třeba 5–10 plodů) úplně stačí. Co nerozmrazíte, znovu nezamrazujte.

Jen počítejte s tím, že rakytník je kyselý. Pokud Vás na lačno pálí žáha nebo „škrábe“ žaludek, je lepší dát si plody až po malé snídani, případně je rozmačkat do vody/jogurtu. Horkou vodou je nelijte – zbytečně by se „uvařily“ a chuť i vitamíny by utrpěly.

Chcete-li mít i sušenou variantu do čajů či směsí, mrkněte na náš rakytník – plod. A pokud užíváte pravidelně léky nebo máte citlivé zažívání, držte se menších porcí a případně to proberte s lékárníkem.

Malé stopky nebo lístečky na plodech rakytníku při „pečení“ čaje (sušení v troubě) nevadí – nejsou nijak škodlivé. Mohou však udělat nálev o trochu trpčí a zakalit jasně oranžovou barvu.

• Hrubé dřevnaté větvičky raději odstřihněte – suší se déle a v hotovém čaji nejsou příjemné.
• Jemné stopky můžete ponechat; při prosévaní usušené směsi jich část stejně odpadne.
• Lístečky obsahují třísloviny – přidají lehce svíravou chuť; pokud preferujete sladkokyselý rakytníkový nálev, odrhněte je před sušením.

Praktický postup pro troubu:

1. Plody rozprostřete v jedné vrstvě na plech s pečicím papírem.
2. Sušte při 50 °C s pootevřenými dvířky, dokud kuličky nepraskají mezi prsty (4–6 h podle šťavnatosti).
3. Nechte vychladnout, promněte v rukou a prosijte přes hrubší sítko – odstraníte většinu zbylých stopek.

Nálev: 1 čajová lžička sušených plodů na 250 ml vroucí vody, louhujte 10 minut. Případné drobné stopky v konvici nijak nevadí.

Ráda Vám poradím s bylinkami, které mají jemnější nebo sladší chuť, které můžete přidat do svých čajových směsí pro lepší chuť. Zde je několik návrhů:

• Meduňka: Meduňka má jemnou, mírně sladkou a medovou chuť, která může dobře doplnit ostatní bylinky ve Vaší čajové směsi.
• Květy jasmínu: Jasmínové květy mají sladkou, svěží a květinovou chuť, která se hodí k oživení chuťového profilu čaje.
• Heřmánek: Heřmánek má mírně sladkou a uklidňující chuť, která dobře zapadá do různých čajových směsí.
• Anýz: Anýz má sladkou a kořeněnou chuť, která může dobře doplnit korenistější bylinky ve směsi.
• Máta: Máta, zejména máta peprná, má osvěžující a jemně sladkou chuť, která dobře ladí s mnoha bylinkami.
• Šípek: Šípek má sladce kyselou chuť, která může přinést do čaje zajímavou chuťovou složku.
• Levandule: Květy levandule mají uklidňující a mírně sladkou chuť, která může být příjemným doplňkem čajových směsí.
• Lípa: Květy lípy mají jemnou, sladkou a květinovou chuť, která může čaji dodat lehkost a příjemnou vůni.
• Fenykl: Fenykl má sladkou, anýzovou chuť, která může dobře ladit s ostatními bylinkami ve směsi.
• Skořice: Skořice má sladkou, teplou a kořeněnou chuť, která může čajové směsi dodat zajímavý chuťový prvek.
• Zázvor: Zázvor má sladkou a mírně pikantní chuť, která může čaji dodat zároveň sladkost i koření.
• Ibišek: Přidává čajům svěží, mírně kyselou chuť připomínající šťavnaté červené ovoce a dodává krásnou červenou barvu.

Můžete experimentovat s kombinací těchto bylinek ve Vaší čajové směsi, abyste zjistila, které chutě Vám nejvíce vyhovují. Při přidávání bylinek do směsi postupujte opatrně a zkoušejte, jak se mění chuť.

Šípek

• Šípek je výjimečně bohatý na vitamín C a také obsahuje řadu dalších antioxidantů, které mohou pomoci chránit tělo před poškozením volnými radikály.
• Můžete jej konzumovat ve formě čaje nebo si připravit výluh ze sušených plodů.

Rakytník

• Rakytník řešetlákový je dalším vynikajícím zdrojem vitamínu C, kromě toho obsahuje esenciální mastné kyseliny, vitamíny E a B, minerály a další bioaktivní látky.
• Rakytník může být užíván ve formě šťávy, oleje nebo jako přísada do smoothie.

Jiné zdroje vitamínu C

• Černý rybíz, kiwi, citrusové plody (pomeranče, grapefruity, citrony), paprika a zelí jsou také bohaté na vitamín C a lze je snadno začlenit do stravy.

V Česku se běžně vyskytují dva druhy lípy – lípa srdčitá (Tilia cordata) a lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), obě jsou vhodné pro sběr květu na čaj. Někdy se však sbírá i květ z okrasné lípy stříbrné (Tilia tomentosa), která je méně vhodná.

Jak poznat vhodnou lípu (srdčitou nebo velkolistou):

• Listy: srdčitého tvaru, zelené, jemné, s chloupky na spodní straně žilnatiny
• Květy: žlutobílé, vonné, v okoličnatých květenstvích
• Podkališní listen (blanitý lísteček u květenství): žlutozelený, podlouhlý, tenký

Nevhodná lípa stříbrná:

• Listy: zespodu výrazně stříbřité, chlupaté, někdy lepkavé
• Květy: méně aromatické
• Listen: šedozelený, silnější, méně pružný

Rozdíl: lípa stříbrná se kvůli vyššímu obsahu některých sloučenin považuje za méně vhodnou pro čajové použití – může mít jiný účinek na nervový systém a být méně šetrná.

Pro domácí sběr vždy doporučujeme lípu srdčitou nebo velkolistou. Sbírejte pouze za suchého počasí, nejlépe hned po rozkvětu, a sušte šetrně ve stínu.

Ano, listy rakytníku můžete používat jak ze samčích, tak ze samičích rostlin. Z pohledu kuchyňského či čajového využití mezi nimi není zásadní rozdíl, rozdíl je jen v tom, že plody nese samičí rostlina.

Jak sbírat a sušit

• Trhejte jen zdravé, čisté listy (ideálně mladší) mimo znečištěná místa.
• Sušte ve stínu v tenké vrstvě, v dobře větraném prostoru; teplota do cca 40 °C.
• Usušené listy skladujte v suchu a temnu, v uzavřené nádobě.

Jednoduchý nálev

• 1–2 čajové lžičky sušených listů na 250 ml vroucí vody.
• Přikrýt, louhovat 10–15 minut, scedit.
• Pro jemnější chuť lze listy míchat s další bylinkou, např. mátou nebo meduňkou.

Pokud byste chtěla, napište, jaký způsob použití máte v plánu (čaj, domácí směsi), rádi poradíme s poměry směsi.

U suchých vlasů můžeme doporučit bylinky pro zevní kosmetickou péči, které se používají jako oplachy nebo vlasové zábaly. Nejde o léčbu, ale o šetrnou podporu hydratace a hebkosti vlasů.

Často se osvědčují například sléz – květ, proskurník – kořen, lípa – květ nebo heřmánek. Tyto byliny jsou přirozeně jemné a vhodné i pro citlivou pokožku hlavy.

U slézu a proskurníku se připravuje studený macerát (byliny zalít studenou vodou, louhovat 30–60 minut), který se po umytí použije jako oplach nebo krátký zábal. Ostatní byliny lze připravit jako slabý nálev.

Doporučujeme také šetrné mytí, omezení horké vody a případně kombinaci s přírodními oleji (např. malé množství oleje do délek vlasů).

Navrhujeme tuto jemnou směs určenou pouze k zevnímu použití:

– sléz květ
– proskurník kořen
– lípa květ
– heřmánek

Směs je zaměřená na hydrataci, zklidnění a změkčení vlasů i pokožky hlavy. Nejde o léčbu, ale o běžnou přírodní péči.

Směs Vám můžeme namíchat přímo zde:
Namíchat bylinnou směs na suché vlasy

Použití: 1–2 lžíce směsi zalít studenou vodou, nechat 30–60 minut louhovat (slizové byliny), poté lze lehce ohřát. Použít jako závěrečný oplach nebo krátký zábal po umytí vlasů. Neoplachovat čistou vodou.

Pokud budete chtít směs upravit (např. bez heřmánku nebo jemnější variantu), rádi ji přizpůsobíme.

Děkujeme za dotaz. U konkrétních onemocnění, jako je atopický ekzém, bohužel jako prodejce bylinek nesmíme doporučovat byliny k léčbě ani míchat směsi cílené na tuto diagnózu.

Můžeme ale nabídnout jemné byliny vhodné pro běžnou zevní péči o citlivou a namáhanou pokožku, například do koupele, na oplach nebo jako slabý obklad. Tyto byliny nejsou myšlené jako léčba, ale jako šetrná kosmetická péče.

Často se pro zevní použití volí například heřmánek, levandule, sléz nebo lípa. Tyto byliny se používají samostatně nebo v jednoduché kombinaci podle snášenlivosti pokožky.

Pro zevní použití se obvykle připravuje slabý nálev (1–2 lžíce bylin na 1 litr vody), nechá se vychladnout a použije se na oplach či obklad. Vždy doporučujeme nejprve vyzkoušet na malé ploše kůže.

Pokud byste chtěla, můžeme Vám namíchat jemnou bylinnou směs určenou výhradně pro zevní kosmetické použití, bez odkazování na konkrétní onemocnění. Napište nám prosím, zda by byla určena spíše do koupele, na obklady, nebo oplach.

Plody rakytníku se většinou konzumují po tepelné úpravě, jako například vaření, pečení nebo sušení. Surové plody rakytníku jsou velmi kyselé a nepříjemné na chuť. V tepelné úpravě se kyselost sníží a chuť plodů se zlepší. Pokud chcete jíst rakytník syrový, můžete vyzkoušet smíchat plody s nějakým sladidlem, jako je med nebo cukr, nebo je konzumovat jako součást ovocného salátu. Je však důležité mít na paměti, že plody rakytníku obsahují velké množství kyselin a vitamínu C, takže by měly být konzumovány v rozumném množství.