Jaké bylinky pomáhají na zácpu?

Čaj z máty je oblíbeným bylinkovým čajem, který můžete pít pravidelně, pokud nejste alergičtí na mátu a nejsou u vás známy žádné kontraindikace.

Obecně platí, že denní dávka máty by neměla překročit 3-4 šálky čaje. Pokud pijete čaj z máty pro léčebné účely, je vhodné konzultovat s lékařem, aby zjistil, zda je vám bezpečné a vhodné pít větší množství máty.

Všimněte si, že máta obsahuje mentol, který může být dráždivý pro některé lidi. Proto, pokud pociťujete podráždění sliznic úst, jícnu nebo žaludku, nebo máte zažívací potíže, je lepší omezit konzumaci čaje z máty nebo se poradit s lékařem.

Pokud nejste alergičtí na mátu a nejsou u vás žádné kontraindikace, můžete čaj z máty pít každý den v mírném množství jako součást zdravého životního stylu.

Ano, listy rakytníku lze použít i na koupel. Přestože jsou plody rakytníku známé hlavně pro svůj vysoký obsah vitamínů a antioxidantů, listy mají také blahodárné vlastnosti, které mohou prospět pokožce. Čaj nebo odvar z listů rakytníku se někdy používá k uklidnění podrážděné pokožky, zklidnění zánětů a celkovému osvěžení těla.

K přípravě koupele s listy rakytníku můžete postupovat takto:

1. Převařte přibližně 2 hrsti sušených listů rakytníku v 1 litru vody po dobu 10-15 minut.
2. Nechte odvar chvíli vychladnout, poté ho sceďte.
3. Přidejte odvar do koupele s teplou vodou a užívejte si relaxační účinky.

Taková koupel může pomoci zklidnit pokožku a dodat tělu pocit svěžesti. Pokud máte citlivou pokožku nebo specifické problémy, doporučuji konzultaci s odborníkem.

Afty jsou bolestivá zánětlivá ložiska na sliznici úst a mohou být způsobeny různými faktory, jako je například stres, poranění úst, infekce nebo některé léky. Některé bylinky mohou pomoci zmírnit zánět a bolest v ústech. Následující bylinky jsou obecně považovány za užitečné pro afty:

• Heřmánek: má protizánětlivé účinky a pomáhá snižovat bolest.
• Šalvěj: má antibakteriální a protizánětlivé účinky, což může pomoci s prevencí infekce a snížením zánětu a bolesti.
• Měsíček lékařský: má protizánětlivé a protibakteriální účinky, což může pomoci s hojením afty.
• Rakytník řešetlákový: má protizánětlivé účinky a může pomoci s hojením afty.

Tyto bylinky můžete použít v podobě čaje, kloktadel nebo obkladů na postižené místo. Je důležité dbát na správnou hygienu úst a zubů a vyhýbat se dráždivým potravinám a nápojům, které mohou afty zhoršit. Pokud jsou vaše afty velmi bolestivé nebo se nezlepší během několika dnů, doporučuje se konzultovat s lékařem.

Existuje několik bylin, které mohou přispět ke snížení vysokého krevního tlaku, hladiny cukru v krvi a cholesterolu. Představuji vám některé z nich, ale důležité je mít na paměti, že užívání bylin by mělo být součástí celkového zdravého životního stylu a v případě jakýchkoli zdravotních problémů je důležité konzultovat s lékařem.

• Hloh plod (Crataegus spp.): Působí na posílení srdce a snižování krevního tlaku.
• Česnek (Allium sativum): Má vliv na snižování cholesterolu a krevního tlaku.
• Zelený čaj (Camellia sinensis): Pomáhá snižovat cholesterol a zlepšovat inzulínovou citlivost, což může mít pozitivní vliv na hladinu cukru v krvi.
• Kopřiva (Urtica dioica): Má mírný diuretický účinek a může tak pomoci snížit krevní tlak.
• Ceylonská skořice (Cinnamomum verum): Pomáhá snižovat hladinu cukru v krvi a cholesterolu.
• Psyllium (Plantago ovata): Obsahuje vlákninu, která může pomoci snížit cholesterol.
• Ostropestřec mariánský (Silybum marianum): Má antioxidantní účinky a může pozitivně ovlivnit hladinu cukru v krvi a cholesterolu.

Při používání bylin je důležité sledovat jejich dávkování a případné interakce s léky, které již užíváte. Vždy se poraďte s lékařem před zahájením užívání bylinných doplňků, zvláště pokud máte zdravotní problémy nebo užíváte léky na předpis.

Ano, listy rakytníku se také používají v bylinné medicíně, i když jsou méně známé než plody. Listy rakytníku obsahují různé prospěšné látky, včetně antioxidantů, flavonoidů a vitamínů, které mohou podpořit imunitní systém a celkové zdraví.

Čaj z listů rakytníku se připravuje tak, že se jedna čajová lžička sušených listů zalije 250 ml vroucí vody, nechá se louhovat přibližně 10–15 minut a poté se scedí. Tento čaj se může pít 1–2krát denně.

Listy rakytníku jsou často užívány pro své obecně prospěšné účinky na zdraví, včetně podpory trávení a posílení imunity.

Ráda Vám poradím s bylinkami, které mají jemnější nebo sladší chuť, které můžete přidat do svých čajových směsí pro lepší chuť. Zde je několik návrhů:

• Meduňka: Meduňka má jemnou, mírně sladkou a medovou chuť, která může dobře doplnit ostatní bylinky ve Vaší čajové směsi.
• Květy jasmínu: Jasmínové květy mají sladkou, svěží a květinovou chuť, která se hodí k oživení chuťového profilu čaje.
• Heřmánek: Heřmánek má mírně sladkou a uklidňující chuť, která dobře zapadá do různých čajových směsí.
• Anýz: Anýz má sladkou a kořeněnou chuť, která může dobře doplnit korenistější bylinky ve směsi.
• Máta: Máta, zejména máta peprná, má osvěžující a jemně sladkou chuť, která dobře ladí s mnoha bylinkami.
• Šípek: Šípek má sladce kyselou chuť, která může přinést do čaje zajímavou chuťovou složku.
• Levandule: Květy levandule mají uklidňující a mírně sladkou chuť, která může být příjemným doplňkem čajových směsí.
• Lípa: Květy lípy mají jemnou, sladkou a květinovou chuť, která může čaji dodat lehkost a příjemnou vůni.
• Fenykl: Fenykl má sladkou, anýzovou chuť, která může dobře ladit s ostatními bylinkami ve směsi.
• Skořice: Skořice má sladkou, teplou a kořeněnou chuť, která může čajové směsi dodat zajímavý chuťový prvek.
• Zázvor: Zázvor má sladkou a mírně pikantní chuť, která může čaji dodat zároveň sladkost i koření.
• Ibišek: Přidává čajům svěží, mírně kyselou chuť připomínající šťavnaté červené ovoce a dodává krásnou červenou barvu.

Můžete experimentovat s kombinací těchto bylinek ve Vaší čajové směsi, abyste zjistila, které chutě Vám nejvíce vyhovují. Při přidávání bylinek do směsi postupujte opatrně a zkoušejte, jak se mění chuť.

Ano, plody rakytníku se dají konzumovat surové a bez uprav. Jsou plné vitamínů a antioxidantů, které jsou pro naše tělo prospěšné. Nicméně, kvůli silné kyselosti plodů rakytníku může konzumace většího množství vést k podráždění trávicího traktu, zejména u lidí s citlivým žaludkem.

Doporučená denní dávka plodů rakytníku závisí na konkrétním produktu a jeho koncentraci. Většinou se doporučuje konzumovat 1 až 2 lžičky plodů rakytníku denně.

Je důležité brát v úvahu, že plody rakytníku nejsou zdrojem jediného živinového prvku, takže není vhodné je konzumovat v nadměrném množství, aby nedošlo k nerovnováze v příjmu živin. V rámci zdravé stravy je vhodné kombinovat plody rakytníku s dalšími zdroji živin, jako jsou ovoce, zelenina, celozrnné obiloviny, luštěniny a bílkoviny.

Pamatujte také, že rakytník je kontraindikován u některých skupin lidí, jako jsou těhotné a kojící ženy, osoby užívající léky na ředění krve, lidé s alergií na aspirin nebo lidé s cukrovkou. Proto byste měli před začátkem konzumace plodů rakytníku konzultovat tuto otázku se svým lékařem nebo farmaceutem.

Ano, listy rakytníku můžete používat jak ze samčích, tak ze samičích rostlin. Z pohledu kuchyňského či čajového využití mezi nimi není zásadní rozdíl, rozdíl je jen v tom, že plody nese samičí rostlina.

Jak sbírat a sušit

• Trhejte jen zdravé, čisté listy (ideálně mladší) mimo znečištěná místa.
• Sušte ve stínu v tenké vrstvě, v dobře větraném prostoru; teplota do cca 40 °C.
• Usušené listy skladujte v suchu a temnu, v uzavřené nádobě.

Jednoduchý nálev

• 1–2 čajové lžičky sušených listů na 250 ml vroucí vody.
• Přikrýt, louhovat 10–15 minut, scedit.
• Pro jemnější chuť lze listy míchat s další bylinkou, např. mátou nebo meduňkou.

Pokud byste chtěla, napište, jaký způsob použití máte v plánu (čaj, domácí směsi), rádi poradíme s poměry směsi.

Správně usušená máta uložená ve vzduchotěsné sklenici, v suchu a temnu, si uchová plnou vůni a chuť přibližně 12 – 18 měsíců. Poté začne obsah silic klesat, takže nálev bude slabší, i když bylinka bývá stále bezpečně použitelná.

• po roce si vždy několik lístků promněte mezi prsty – pokud je vůně slabá, přidejte do šálku větší množství nebo mátu vyměňte,
• při jakémkoli známém zatuchlém pachu, ztmavnutí či stopách plísně bylinku raději zlikvidujte,
• nejdéle vydrží listy ponechané celé; drcením se silice rychleji vytrácejí.

Máta sklízená letos v červnu tedy bude nejlahodnější až do konce příštího léta, při ideálním skladování ale může být použitelná i po dvou letech – jen s mírně slabším aroma.