Vše o Plavuni

Plavuň nať

Lycopodium clavatum / Plavuň vidlačka

Plavuň vidlačka (latinsky Lycopodium clavatum), která patří do čeledi plavuňovitých, je plazivá mechovitá rostlina. Je pro ni typická vidličnatě větvená lodyha, z níž vyrůstají postranní výhony, na kterých dozrávají výtrusnicové klasy.

Plavuň přispívá k normální funkci močového měchýře a dolních močových cest. Ženy ji mohou vyzkoušet rovněž pro udržení komfortu v období před a během menstruace. Protože v naší přírodě je rostlina přísně chráněná, k léčebným účelům se využívá plavuň z jiných zemí, kde je hojněji rozšířená.

K výtrusům rostliny (tzv. plavuňový prášek) se váže celá řada zajímavostí. Své využití totiž našel v pyrotechnice, slévárenství, používal se pro barvení látek, ve farmacii k obalování pilulek a v kriminalistice je dokonce součástí speciálního prášku sloužícího k sejmutí otisků prstů

Účinné látky

Výtrusy obsahují asi 50% oleje, dále pryskyřici, polysacharid sporonin, organické kyseliny, vysokomolekulární terpen a stopy chinolizidinových alkaloidů (lykopodin, klavatin, klavotoxin).

Výskyt

Světlejší jehličnaté lesy, vřesoviště, suché pastviny, paseky, na půdách kyselých.

Lidové názvy Plavuně

Tato bylina je známa také pod názvy čertův spár, červotočina, hadí mech, jelení růžek, jelení skok, kultunova bylina, koltunova zelina, medvědí tlapa, mech, mech hadí, mech sv. Jana, mech zemský, moří noha, muří noha, netápa, pás sv. Jana, rváč, špárek, štěp, vidlačka, vidlačky, vidlák, vidlička, vlačeha, vláčeha, vlačeka, vlačenka, vlačiha, vlčí chvost, vlčí noha, vlčí ocasy, zaječí opratě, zasejpátko nebo zemský mech.