Poradíte mi prosím bylinku, nebo směs bylin na žlučník?

Ráda bych vám poradila, že trvalý a zdravý úbytek váhy vyžaduje kombinaci správné stravy, dostatku pohybu a pozitivního myšlení. Nicméně, některé byliny mohou při hubnutí pomoci jako doplněk k těmto krokům.

Mezi byliny, které se tradičně používají k podpoře hubnutí, patří například:

• Zelený čaj: podporuje metabolismus a pomáhá spalovat tuky
• Mate: obsahuje stimulanty, které podporují metabolismus a snižují chuť k jídlu
• Kopřiva: obsahuje mnoho minerálů a vitaminů a pomáhá detoxikovat organismus
• Pelyněk: podporuje trávení a metabolismus
• Ostropestřec mariánský: pomáhá detoxikovat játra a podporuje trávení

Vyzkušet můžte také naší vlastní směs bylin na hubnutí

Je důležité zdůraznit, že nejsem lékař a nemohu poskytnout lékařské rady. Pokud máte obavy o stav vašich jater nebo jiných zdravotních problémů, je důležité konzultovat se s kvalifikovaným lékařem.

Nicméně, některé byliny jsou tradičně používány k podpoře zdraví jater. Mezi ně patří:

• Ostropestřec mariánský: Známý pro své antioxidační účinky a je často používán v bylinné medicíně k podpoře zdraví jater.
• Artičok: Považován za dobrý zdroj antioxidantů a flavonoidů, které mohou podpořit zdraví jater.
• Kurkuma: Obsahuje látku zvanou kurkumin, která je známá pro své antioxidační a protizánětlivé vlastnosti.

Opět, pokud máte zdravotní obavy, je nejlepší konzultovat s lékařem před zahájením jakékoliv bylinné terapie.

Ostropestřec mariánský drcený lze zalít horkou vodou a připravit jako čaj, ale vzhledem k tomu, že hlavní účinná látka (silymarin) je špatně rozpustná ve vodě, je tato forma méně účinná.

Pro lepší vstřebatelnost se doporučuje:

• užívat drcený ostropestřec přímo (např. 1 čajová lžička 2× denně) a zapít vodou
• nebo přidat do jogurtu, kaše apod.

Čaj z drceného ostropestřce je vhodný spíš jako doplňková forma – například pro příjem hořčin a podporu trávení, ne pro maximální využití silymarinu.

Máte pravdu, že při mletí ostropestřce je zásadní, aby se semena nezahřívala, protože vysoká teplota může snížit obsah účinné látky silymarinu, což je klíčová složka podporující správnou funkci jater.

Námi nabízený mletý ostropestřec je zpracován šetrným mechanickým mletím za nízkých teplot, které nepřesahují hranici, při které by došlo k degradaci účinných látek. Naše mletí probíhá pomocí nerezových nožů, nikoli keramických či kamenných mlýnků. Proces je kontrolován tak, aby se zabránilo přehřívání.

Konkrétní rozbor na obsah silymarinu v naší šarži momentálně k dispozici nemáme, protože se jedná o standardní bylinkový produkt, který není laboratorně testován na každou šarži. Obecně platí, že kvalitní mletý ostropestřec obsahuje přibližně 2-3 % silymarinu v sušině.

Pokud byste potřebovala zaručený laboratorní rozbor, doporučuji se poohlédnout po certifikovaných extraktech (např. kapsle s deklarovaným obsahem silymarinu). Nicméně pro běžné užití je mletý ostropestřec vhodný a zachovává si své přirozené účinky.

Uchovávejte ho v suchu a chladu, ideálně v tmavé skleněné nádobě. Doporučuje se spotřebovat do 3 měsíců od namletí, protože oleje v semenech mohou postupně žluknout.

Pro maceraci listů artyčoku ve vodě nejprve lehce podrtíte nebo nasekáte sušené listy. Poté vložte jednu lžíci sušených listů do sklenice a zalijte je 250 ml studené vody. Nechte macerovat přes noc, tedy 8 až 12 hodin. Ráno přeceďte kapalinu přes jemné sítko nebo plátno a macerát je připraven k použití.

Pokud byste chtěl připravit tinkturu z artyčoku, podrťte sušené listy a vložte je do skleněné nádoby v poměru jeden díl listů na pět dílů alkoholu, například vodky. Nádobu uzavřete a uložte na tmavé místo. Nechte macerovat dva až čtyři týdny a občas nádobu protřepejte. Po uplynutí této doby tinkturu přeceďte a uchovávejte ji v tmavé skleněné lahvičce.

Před užíváním přípravků z artyčoku doporučujeme konzultaci s lékařem, zvláště pokud máte zdravotní potíže nebo užíváte léky.

Doba trvanlivosti drceného ostropestřce závisí na podmínkách skladování, jako je teplota, vlhkost a expozice vzduchu. V obecnosti platí, že drcený ostropestřec by měl být skladován v chladném a suchém prostředí, aby se minimalizovala oxidace, která může snížit jeho účinnost.

Pokud je drcený ostropestřec skladován správně, měl by vydržet až 6 měsíců, někdy i déle. Nicméně, doporučuje se drcený ostropestřec použít co nejdříve poté, co je namluven, aby se minimalizovala ztráta účinných látek.

Na podporu zdraví dásní a prevenci paradentózy existují bylinky, které mají antiseptické, protizánětlivé a regenerační účinky. Tyto bylinky lze použít jako nálevy na výplachy úst, kloktadla nebo v některých případech jako pastu na dásně.

Bylinky vhodné na podporu zdraví dásní:

Šalvěj lékařská

Má silné antiseptické a protizánětlivé vlastnosti. Výplach: Zalijte 1 čajovou lžičku šalvěje 250 ml vroucí vody, nechte 10 minut louhovat, sceďte a vyplachujte ústa několikrát denně.

Heřmánek pravý 

Pomáhá zklidnit zanícené dásně a podporuje hojení. Nálev: Stejný postup jako u šalvěje, můžete ho kombinovat i s jinými bylinkami.

Řepík lékařský 

Má stahující a hojivé účinky, vhodný při zánětech dásní. Výplach: Připravte silnější nálev a používejte jako kloktadlo nebo výplach.

Tužebník jilmový 

Protizánětlivý a hojivý, vhodný na citlivé dásně.

Měsíček lékařský

Podporuje regeneraci tkání a působí antisepticky.

Hřebíček

Obsahuje eugenol, který má analgetické a antiseptické účinky. Lze rozžvýkat hřebíček přímo nebo použít jako součást ústního výplachu.

Doporučený postup:
Používejte výplachy úst pravidelně, nejlépe po každém jídle. V případě větších obtíží zkuste jemné masáže dásní bylinným olejem, například se šalvějovou nebo měsíčkovou silicí.

Pokud máte paradentózu v pokročilém stadiu, je důležité tyto přírodní prostředky kombinovat s odbornou zubní péčí.

Přeji vám mnoho úspěchů v péči o dásně a pevné zdraví!

Pokud máte ostropestřec mariánský s expirací do roku 2023, ale byl správně skladován (v suchu, temnu, v neporušeném vakuovém balení), stále by mohl být použitelný. Bylinky obvykle neztrácejí účinnost ihned po expiraci, ale jejich hlavní účinné látky, jako silymarin, mohou postupně degradovat.

Jak poznat, zda je ostropestřec stále v pořádku?

• Vůně – Pokud si zachoval svou přirozenou, lehce oříškovou vůni a není zatuchlý, je pravděpodobně stále dobrý.
• Barva – Neměl by být tmavý, plesnivý nebo mít změněnou barvu.
• Chuť – Pokud chutná hořce, ale ne žlukle, je pravděpodobně stále použitelný.

Může starší ostropestřec ublížit?

• Pokud není plesnivý nebo žluklý, neměl by být zdravotně závadný.
• Největší problém u staršího ostropestřce je pokles účinnosti, takže jeho detoxikační a ochranné účinky na játra mohou být slabší.

Pokud se rozhodnete ho ještě používat, doporučuji vyzkoušet malé množství (např. 1/2 čajové lžičky) a sledovat reakci těla. Pokud máte pochybnosti, je lepší pořídit čerstvý.

Sylimarin je složkou ostropestřce mariánského, který obsahuje asi 2-3% silimarinu. Silimarin je složen ze tří flavonolignanů - silibininu, silidianinu a silikristinu. Z těchto tří složek je nejvíce zastoupen silibinin, který tvoří asi 50-70% celkového obsahu silimarinu. Celkový obsah silimarinu v ostropestřci může být ovlivněn mnoha faktory, jako je druh pěstování, podmínky sklizně a zpracování. Proto se může výrazně lišit od dávky k dávce.

Jde to a chutná to překvapivě dobře 😊 Níže jsou tři jednoduché způsoby, jak čekanku přidat ke kávě, a poznámka k současnému používání čekankového sirupu.

1) „Kávová čekanka“ – nejdřív opražit kořen, pak míchat s kávou
Čekanka – kořen je u nás sušený a nepražený (jemnější, lehce nasládlý). Pro výraznější „kávovou“ chuť ho můžete doma opražit:

• Kořen rozprostřete v tenké vrstvě na plech a pečte asi při 130–150 °C do středně hnědé barvy (časově cca 20–40 min; jednou až dvakrát promíchejte).
• Nechte vychladnout, nahrubo umelte a uchovejte vzduchotěsně.
• Míšení s kávou (filtr/French press/moka): začněte podílem 1 díl čekanky : 4 díly kávy (tj. cca 20 %) a podle chuti dolaďte. Čím víc čekanky, tím „karamelovější“ a bezkofeinovější šálek.

2) Rychlá varianta bez pražení – čekankový odvar jako „střik“ do kávy
Z nepraženého kořene uvařte koncentrovanější odvar a přilévejte 1–2 lžíce do hotové kávy:

• 1 rovná lžička lehce podrcené čekanky na 250 ml vody, zvolna povařit 10–15 min, přiklopit 10 min a scedit.
• Do espressa nebo filtru přidejte jen trochu odvaru – dolaďuje barvu a „tělo“ šálku.

3) Studený macerát (jemná chuť, nulová práce)
1 lžíci kořene dejte do 250 ml studené vody na 8–12 hodin, sceďte. Do kávy pak přilévejte po lžících pro lehké zjemnění hořkosti.

Čekankový sirup + výluh z kořene – nebude to „moc“?
Sirup je sladidlo s vysokým podílem vlákniny (inulin). U části lidí větší množství způsobí nadýmání. Pokud byste sirup používala a k tomu si občas dělala odvar z kořene:

• držte porce malé (sirup třeba 1–2 lžičky denně) a odvar jen občas, ne litr denně,
• zkoušejte postupně a sledujte snášenlivost; co nadýmá, uberte nebo vynechte,
• sladit sirupem není nutné – čekankový odvar už sám o sobě zjemní hořkost kávy.

Tipy pro chuť
K pražené čekance sluší špetka skořice nebo pár lístků máty do french pressu. U filtru používejte papírový filtr – hezky zachytí jemné částice.