Jake bylinky na vysoký krevní tlak, cukr v krvi a cholesterolu?

Skořice je populární koření pocházející z kůry stromů rodu Cinnamomum. Existuje několik druhů skořice, z nichž nejběžnější jsou cejlonská (pravá) skořice a čínská (kasijská) skořice.

• Skořice čínská (Cinnamomum cassia nebo Cinnamomum aromaticum): Tento druh skořice je nejrozšířenější a nejběžnější na trhu. Je známá pro svou silnou, ostrou a mírně hořkou chuť. Čínská skořice obsahuje vyšší množství kumarinu, což je látkou, která může být při velkém množství škodlivá pro játra.

• Skořice cejlonská (Cinnamomum verum nebo Cinnamomum zeylanicum): Tento druh skořice je považován za "pravou" skořici. Má jemnější, sladší a složitější chuť než čínská skořice. Obsahuje mnohem méně kumarinu než čínská skořice, takže je obecně považována za zdravější alternativu.

Označení ALBA: ALBA se vztahuje na konkrétní kvalitu cejlonské skořice. Skořice je klasifikována podle velikosti a kvality kůry, která se používá k její výrobě. ALBA je nejvyšší kvalita cejlonské skořice a má nejjemnější kůru.

Pokud máte ostropestřec mariánský s expirací do roku 2023, ale byl správně skladován (v suchu, temnu, v neporušeném vakuovém balení), stále by mohl být použitelný. Bylinky obvykle neztrácejí účinnost ihned po expiraci, ale jejich hlavní účinné látky, jako silymarin, mohou postupně degradovat.

Jak poznat, zda je ostropestřec stále v pořádku?

• Vůně – Pokud si zachoval svou přirozenou, lehce oříškovou vůni a není zatuchlý, je pravděpodobně stále dobrý.
• Barva – Neměl by být tmavý, plesnivý nebo mít změněnou barvu.
• Chuť – Pokud chutná hořce, ale ne žlukle, je pravděpodobně stále použitelný.

Může starší ostropestřec ublížit?

• Pokud není plesnivý nebo žluklý, neměl by být zdravotně závadný.
• Největší problém u staršího ostropestřce je pokles účinnosti, takže jeho detoxikační a ochranné účinky na játra mohou být slabší.

Pokud se rozhodnete ho ještě používat, doporučuji vyzkoušet malé množství (např. 1/2 čajové lžičky) a sledovat reakci těla. Pokud máte pochybnosti, je lepší pořídit čerstvý.

Krátká odpověď: klíčit ostropestřec lze spíše teoreticky, ale náš ostropestřec – plod je určený k běžné konzumaci (čaj/kuchyňské použití), ne k výsevu či klíčení. Nelze u něj garantovat klíčivost ani hygienu pro domácí klíčení. Pokud chcete klíčit, sáhněte po semenech výslovně určených „na klíčení“ nebo „k výsevu“ a vždy bez moření.

Proč klíčení z našeho „plodu“ nedoporučujeme

• nízká až nulová klíčivost – tvrdá slupka a způsob zpracování
• u potravinářského balení není zaručená vhodnost k dlouhému namáčení při pokojové teplotě (mikrobiologie)
• chuť klíčků bývá velmi hořká a slupky jsou tvrdé

Jak ostropestřec prakticky využít v kuchyni (bez zdravotních tvrzení)

• Čerstvě podrtit a přidat špetku do kaše, jogurtu nebo salátu.
• Nálev: 1–2 lžičky podrcených semen na 250 ml vroucí vody, přikrýt, 10–15 minut louhovat a scedit.
• Skladujte v suchu a temnu; drť připravujte vždy čerstvou (aroma časem vyprchá).

Pokud trváte na klíčení, hledejte výslovně semena „na klíčení“ a dodržte zásady bezpečnosti: krátké namáčení, časté proplachování, čisté vybavení a okamžitá konzumace. Při jakémkoli atypickém zápachu či zakalení klíčky vyhoďte.

Užíváte-li léky nebo řešíte konkrétní zdravotní stav, jakékoli pravidelné zařazení bylin prosím konzultujte s lékařem či lékárníkem.

Ano, kopřivu i ostropestřec můžete bez obav pít, obě byliny jsou obecně považovány za bezpečné a mají mnoho pozitivních účinků na organismus.

• Kopřiva: Je známá svými detoxikačními vlastnostmi, podporuje vylučování vody z těla, činnost ledvin a také obsahuje množství vitamínů a minerálů. Je vhodná na podporu celkové vitality, imunitního systému a zdraví pokožky.

• Ostropestřec mariánský: Je velmi účinný na podporu jater, pomáhá s jejich regenerací a detoxikací. Také je to silný antioxidant.

Obě tyto bylinky můžete užívat zároveň, protože se doplňují svými účinky – kopřiva podporuje vylučování a ostropestřec pomáhá regenerovat játra, která jsou klíčová pro detoxikaci organismu. Doporučuji však dodržovat doporučené dávkování a pravidelně si dělat pauzy v užívání bylin, aby si na ně tělo nezvyklo.

Pokud máte nějaké zdravotní potíže nebo užíváte léky, vždy je dobré konzultovat jejich užívání s lékařem.

Pokud hledáte bylinky, které mohou podpořit zdravou hladinu krevního tlaku a obecně kardiovaskulární zdraví, zde jsou některé oblíbené čaje a bylinky, které se tradičně používají k podpoře snížení tlaku:

1. Hloh – Je známý svými účinky na posílení srdce a regulaci krevního tlaku. Hloh se často používá v čajích na podporu zdraví srdce.

2. Ibišek – Ibiškový čaj je oblíbený pro svou schopnost přirozeně snižovat krevní tlak, pokud se užívá pravidelně. Má také příjemnou osvěžující chuť.

3. Meduňka – Tato bylinka pomáhá zklidnit nervový systém, což může mít pozitivní vliv na snížení krevního tlaku v důsledku stresu nebo napětí.

4. Jmelí – Čaj z jmelí se tradičně používá na podporu cévního systému a regulaci krevního tlaku.

5. Kopřiva – Kopřiva může mít pozitivní vliv na snižování krevního tlaku díky svým močopudným účinkům, které mohou pomoci snižovat objem tekutin v těle a tím ovlivnit tlak.

Pro podporu zdravého srdce a regulaci cholesterolu můžete také zvážit zařazení zdravé stravy, bohaté na vlákninu (ovesné vločky, lněná semínka) a pravidelnou fyzickou aktivitu.

Je ale vždy důležité se o jakýchkoliv změnách v léčbě či užívání bylin poradit s lékařem, zejména pokud máte nějaké zdravotní problémy.

Skořice bílá (Cinnamomum verum) je strom, který pochází z oblasti Srí Lanky. Z kůry tohoto stromu se získává skořice, která se používá jako koření, aromatická látka a v tradiční medicíně. Skořice bílá je jemnější a méně hořká než běžněji používaná skořice cejlonská (Cinnamomum zeylanicum).

Skořicový květ (Lavanga) je koření pocházející z pupenů květů stromu karyofylovce vonné (Syzygium aromaticum). Toto koření má výraznou a silnou vůni a chuť. Používá se v tradiční kuchyni po celém světě a také v tradiční medicíně pro své protizánětlivé a protibakteriální vlastnosti.

Quassiové dřevo (Quassia amara) je strom, který roste v tropických oblastech Střední a Jižní Ameriky. Ze dřeva se získávají látky s hořkou chuťovou složkou, které se používají jako bylinná medicína a koření. Quassia amara má protizánětlivé, protiplísňové a protihmyzové vlastnosti a je tradičně používána k podpoře trávení a jako přírodní repelent proti hmyzu.

Bohužel ny tyto bylinky nejsou spolehliví dodavatelé, proto je nemůžeme do nabídky zařadit.

Sylimarin je složkou ostropestřce mariánského, který obsahuje asi 2-3% silimarinu. Silimarin je složen ze tří flavonolignanů - silibininu, silidianinu a silikristinu. Z těchto tří složek je nejvíce zastoupen silibinin, který tvoří asi 50-70% celkového obsahu silimarinu. Celkový obsah silimarinu v ostropestřci může být ovlivněn mnoha faktory, jako je druh pěstování, podmínky sklizně a zpracování. Proto se může výrazně lišit od dávky k dávce.

Máte pravdu, že při mletí ostropestřce je zásadní, aby se semena nezahřívala, protože vysoká teplota může snížit obsah účinné látky silymarinu, což je klíčová složka podporující správnou funkci jater.

Námi nabízený mletý ostropestřec je zpracován šetrným mechanickým mletím za nízkých teplot, které nepřesahují hranici, při které by došlo k degradaci účinných látek. Naše mletí probíhá pomocí nerezových nožů, nikoli keramických či kamenných mlýnků. Proces je kontrolován tak, aby se zabránilo přehřívání.

Konkrétní rozbor na obsah silymarinu v naší šarži momentálně k dispozici nemáme, protože se jedná o standardní bylinkový produkt, který není laboratorně testován na každou šarži. Obecně platí, že kvalitní mletý ostropestřec obsahuje přibližně 2-3 % silymarinu v sušině.

Pokud byste potřebovala zaručený laboratorní rozbor, doporučuji se poohlédnout po certifikovaných extraktech (např. kapsle s deklarovaným obsahem silymarinu). Nicméně pro běžné užití je mletý ostropestřec vhodný a zachovává si své přirozené účinky.

Uchovávejte ho v suchu a chladu, ideálně v tmavé skleněné nádobě. Doporučuje se spotřebovat do 3 měsíců od namletí, protože oleje v semenech mohou postupně žluknout.

Průmyslové zpracování ostropestřce zahrnuje několik kroků, které zahrnují sběr, sušení, čištění, drcení nebo mletí a balení. Postup se může lišit v závislosti na výrobci a konkrétních produktech.

Sběr ostropestřce obvykle probíhá v létě, kdy jsou plody ostropestřce zralé. Plody jsou pak buď sbírány ručně nebo mechanicky a jsou následně sušeny, aby se snížila jejich vlhkost a prodloužila jejich trvanlivost.

Poté následuje čištění, během kterého jsou plody odstraněny ze stonků a listů. V některých případech se používají stroje na třídění, které rozdělují plody podle velikosti a kvality.

Po čištění následuje mletí nebo drcení plodů ostropestřce na jemný prášek. To obvykle probíhá v mlecích strojích, které používají nože nebo mlecí kameny z nerezové oceli.

Je důležité mít na paměti, že průmyslové zpracování ostropestřce se může lišit v závislosti na výrobci a použitých technologiích. Nicméně, většina výrobců se snaží minimalizovat riziko kontaminace a zachovat co nejvíce účinných látek v zpracovaném ostropestřci.