Jake bylinky na vysoký krevní tlak, cukr v krvi a cholesterolu?

Skořice bílá (Cinnamomum verum) je strom, který pochází z oblasti Srí Lanky. Z kůry tohoto stromu se získává skořice, která se používá jako koření, aromatická látka a v tradiční medicíně. Skořice bílá je jemnější a méně hořká než běžněji používaná skořice cejlonská (Cinnamomum zeylanicum).

Skořicový květ (Lavanga) je koření pocházející z pupenů květů stromu karyofylovce vonné (Syzygium aromaticum). Toto koření má výraznou a silnou vůni a chuť. Používá se v tradiční kuchyni po celém světě a také v tradiční medicíně pro své protizánětlivé a protibakteriální vlastnosti.

Quassiové dřevo (Quassia amara) je strom, který roste v tropických oblastech Střední a Jižní Ameriky. Ze dřeva se získávají látky s hořkou chuťovou složkou, které se používají jako bylinná medicína a koření. Quassia amara má protizánětlivé, protiplísňové a protihmyzové vlastnosti a je tradičně používána k podpoře trávení a jako přírodní repelent proti hmyzu.

Bohužel ny tyto bylinky nejsou spolehliví dodavatelé, proto je nemůžeme do nabídky zařadit.

Ano, kopřivu i ostropestřec můžete bez obav pít, obě byliny jsou obecně považovány za bezpečné a mají mnoho pozitivních účinků na organismus.

• Kopřiva: Je známá svými detoxikačními vlastnostmi, podporuje vylučování vody z těla, činnost ledvin a také obsahuje množství vitamínů a minerálů. Je vhodná na podporu celkové vitality, imunitního systému a zdraví pokožky.

• Ostropestřec mariánský: Je velmi účinný na podporu jater, pomáhá s jejich regenerací a detoxikací. Také je to silný antioxidant.

Obě tyto bylinky můžete užívat zároveň, protože se doplňují svými účinky – kopřiva podporuje vylučování a ostropestřec pomáhá regenerovat játra, která jsou klíčová pro detoxikaci organismu. Doporučuji však dodržovat doporučené dávkování a pravidelně si dělat pauzy v užívání bylin, aby si na ně tělo nezvyklo.

Pokud máte nějaké zdravotní potíže nebo užíváte léky, vždy je dobré konzultovat jejich užívání s lékařem.

Ano, ostropestřec mariánský a kořen pampelišky lze užívat společně, protože se vzájemně doplňují a podporují normální funkci jater a trávení. Oba se tradičně používají jako byliny pro podporu vylučovacího systému a celkové očisty těla.

Jako prodejci bylinek momentálně nemáme v nabídce hotové švédské kapky ani sypané švédské byliny. Pokud byste měl zájem o konkrétní bylinky obsažené ve švédských kapkách, rádi Vám je nabídneme jednotlivě.

Mezi běžně dostupné bylinky patří:

• Pelyněk – nať
• Andělika – kořen
• Puškvorec – kořen
• Hořec – kořen
• Kurkuma – kořen
• Zázvor – kořen
• Skořice – kůra
• Hřebíček – květ

Zde si můžete objednat připravenou směs bylin na Švédské kapky

Příprava domácích švédských kapek:

1. Smíchejte uvedené bylinky v poměru podle tradiční receptury.
2. Nasypte směs do 2litrové láhve se širokým hrdlem.
3. Zalijte 1,5 litrem 38–40% alkoholu (např. režná nebo ovocná pálenka).
4. Nechte stát na teplém místě 3–4 týdny, denně protřepávejte.
5. Po scezení uchovávejte v tmavých lahvích na chladném místě.

Pro přípravu domácí směsi na švédské kapky můžete použít následující orientační poměry sušených bylin – složení se může mírně lišit dle receptu, ale toto je tradiční základ:

• 1 díl pelyňku
• 1 díl anděliky kořene
• 1 díl puškvorce
• 1 díl hořce žlutého (pokud nemáte, lze vynechat nebo nahradit andělikou)
• 1 díl kurkumy
• 1 díl zázvoru
• 0,5 dílu skořice
• 0,5 dílu hřebíčku

Jeden „díl“ může být například 10 g nebo 1 vrchovatá čajová lžička – dle množství, které chcete připravit. Vše smíchejte dohromady a použijte k přípravě tinktury (zalití alkoholem 38–40 %, louhování 3–4 týdny).

U hlohu je běžné, že některé keře mají trny a jiné nikoliv, a to i přesto, že mohou mít stejnou barvu bobulí. Existují totiž různé druhy hlohu. Například hloh obecný (Crataegus laevigata) a hloh jednosemenný (Crataegus monogyna) mají trny, zatímco některé odrůdy nebo hybridy hlohu mohou být bez trnů.

Trny nejsou vždy spolehlivým indikátorem druhu hlohu, protože i keře stejného druhu mohou vykazovat různou přítomnost trnů v závislosti na prostředí nebo konkrétní odrůdě. Barva bobulí bývá obvykle červená, ať už má keř trny, nebo ne.

Pokud máte hloh na zahradě a zajímá Vás konkrétní druh, můžete si všimnout i dalších charakteristik, jako je tvar listů, velikost květů nebo doba květu.

Šalvějový čaj se obvykle užívá po omezenou dobu, aby se minimalizovaly možné vedlejší účinky. Doporučená délka užívání se může lišit v závislosti na zdravotním stavu a individuálních potřebách. Většinou se doporučuje nepřekračovat dvoutýdenní kúru.

Po této době je možné si udělat přestávku, nebo pokračovat v užívání podle potřeby, avšak s přihlédnutím k případným vedlejším účinkům.

Ohledně kombinace šalvějového čaje s jinými druhy čajů, jako například zeleným čajem, záleží na individuálních preferencích. Obecně neexistují žádné známé nebezpečné interakce mezi šalvějovým čajem a zeleným čajem, ale měli byste brát v úvahu množství kofeinu v zeleném čaji, zejména pokud máte citlivost na kofein.

Ostropestřec mariánský (drcený) můžete užívat několika způsoby, přičemž nejúčinnější je konzumace drcených semen přímo, protože hlavní účinná látka silymarin je špatně rozpustná ve vodě.

Nejlepší způsoby užívání:

1. Konzumace přímo

• Nejlepší účinek má, když ho rozdrcený užijete přímo a zapijete vodou.
• Doporučená dávka je 1 čajová lžička 1–2x denně.
• Lze ho přidat i do jogurtu, kaše nebo smoothie.

2. Přidání do jídla

• Můžete ho smíchat s medem, jogurtem nebo nasypat na pečivo.
• Je dobré ho nevařit, protože vysoká teplota snižuje obsah účinných látek.

3. Studený macerát

• Pokud chcete nápoj, můžete ostropestřec namočit do vlažné vody.
• 1 lžičku drceného ostropestřce zalijte 250 ml vlažné vody a nechte louhovat 6–8 hodin (nejlépe přes noc). Poté sceďte a pijte.

4. Olej z ostropestřce

• Další možností je ostropestřcový olej, který obsahuje účinné látky v dobře vstřebatelné formě. Užívá se 1 čajová lžička denně.

Pokud ostropestřec používáte na dlouhodobou podporu jater, doporučuje se užívání 4–6 týdnů v kuse, poté pauza 2 týdny.

Krátká odpověď: ostropestřec se běžně neuvádí jako bylinka s močopudným účinkem. Zákazníci ho zařazují spíše pro běžné popíjení v souvislosti s normální činností jater. Pokud hledáte čaje pro každodenní pití, které jsou tradičně spojované s přirozeným vylučováním vody a komfortem močových cest, můžete sáhnout po těchto bylinách:

• Bříza – list
• Přeslička – nať
• Kukuřice – čnělky (blizna)

Ostropestřec u nás případně najdete zde: Ostropestřec – plod.

Obecná příprava nálevu (pro běžné popíjení): 1–2 čajové lžičky byliny na 250 ml vroucí vody, přiklopit 10–15 minut a scedit. U semen ostropestřce je vhodné je před zalitím lehce podrtit.

Máte-li zdravotní potíže nebo užíváte léky, prosím ověřte vhodnost čajů u lékaře či lékárníka – jako prodejce bylinek nemůžeme radit na konkrétní onemocnění.

Cejlonská skořice má obvykle světlejší hnědou barvu ve srovnání s kasijskou skořicí, která má tmavší hnědou až červenohnědou barvu.

Cejlonská skořice má jemnější, sladší a méně pronikavou vůni a chuť oproti kasijské skořici, která je silnější a má mírně ostřejší chuť. Tento rozdíl může být jemný, zejména pokud nejste zvyklí oba typy porovnávat.

Průmyslové zpracování ostropestřce zahrnuje několik kroků, které zahrnují sběr, sušení, čištění, drcení nebo mletí a balení. Postup se může lišit v závislosti na výrobci a konkrétních produktech.

Sběr ostropestřce obvykle probíhá v létě, kdy jsou plody ostropestřce zralé. Plody jsou pak buď sbírány ručně nebo mechanicky a jsou následně sušeny, aby se snížila jejich vlhkost a prodloužila jejich trvanlivost.

Poté následuje čištění, během kterého jsou plody odstraněny ze stonků a listů. V některých případech se používají stroje na třídění, které rozdělují plody podle velikosti a kvality.

Po čištění následuje mletí nebo drcení plodů ostropestřce na jemný prášek. To obvykle probíhá v mlecích strojích, které používají nože nebo mlecí kameny z nerezové oceli.

Je důležité mít na paměti, že průmyslové zpracování ostropestřce se může lišit v závislosti na výrobci a použitých technologiích. Nicméně, většina výrobců se snaží minimalizovat riziko kontaminace a zachovat co nejvíce účinných látek v zpracovaném ostropestřci.