Jake bylinky na vysoký krevní tlak, cukr v krvi a cholesterolu?

Skořice je populární koření pocházející z kůry stromů rodu Cinnamomum. Existuje několik druhů skořice, z nichž nejběžnější jsou cejlonská (pravá) skořice a čínská (kasijská) skořice.

• Skořice čínská (Cinnamomum cassia nebo Cinnamomum aromaticum): Tento druh skořice je nejrozšířenější a nejběžnější na trhu. Je známá pro svou silnou, ostrou a mírně hořkou chuť. Čínská skořice obsahuje vyšší množství kumarinu, což je látkou, která může být při velkém množství škodlivá pro játra.

• Skořice cejlonská (Cinnamomum verum nebo Cinnamomum zeylanicum): Tento druh skořice je považován za "pravou" skořici. Má jemnější, sladší a složitější chuť než čínská skořice. Obsahuje mnohem méně kumarinu než čínská skořice, takže je obecně považována za zdravější alternativu.

Označení ALBA: ALBA se vztahuje na konkrétní kvalitu cejlonské skořice. Skořice je klasifikována podle velikosti a kvality kůry, která se používá k její výrobě. ALBA je nejvyšší kvalita cejlonské skořice a má nejjemnější kůru.

Je pravda, že některé zdroje uvádějí, že při mletí ostropestřece by měl být minimalizován kontakt s kovem, protože to může snížit jeho účinnost. To je způsobeno tím, že kovy mohou reagovat s některými látkami obsaženými v rostlině, jako je například silimarin, což je hlavní účinná látka v ostropestřeci. Nicméně při použití nerezových nožů je teto vliv naprosto zanedbatelný.

Pokud chcete minimalizovat kontakt ostropestřece s kovem, doporučuje se používat kamený na mlýnek nebo kuchyňský robot s noži z keramiky nebo skla, které jsou méně reaktivní než kov.

Pokud však používáte mlýnek na kávu, je důležité zajistit, aby byl důkladně vyčištěn a zbaven zbytků kávy před mletím ostropestřece. Při používání mlýnku na kávu byste také měli být opatrní a mlet ostropestřec na kratší dobu, aby nedocházelo k nadměrnému tření a zahřívání.

Semena ostropestřce mariánského lze zpracovat několika způsoby, podle toho, jaký výsledek chcete dosáhnout. Zde jsou tři základní způsoby zpracování semen:

• Konzumace celých semen - semena lze jíst celá a syrová, nebo je můžete přidávat do různých pokrmů jako koření. Před konzumací však je lepší semena nasekat, rozdrtit nebo rozmixovat, aby se uvolnily léčivé látky. Celá semínka můžou obsahovat malé kamínky.

• Semena namočit - semena můžete nechat namočená v teplé vodě přes noc (asi 8 hodin) a následně je můžete jíst, nebo je přidat do smoothie, jogurtu, ovesné kaše apod.

• Výroba oleje - semena můžete rozemlít do jemného prášku a následně je vylisovat za studena pomocí lisu na olej. Takto získaný olej má silné detoxikační účinky a je hojně využíván v alternativní medicíně. Pokud nemáte lis na olej, můžete semena namočit a následně je vymačkat ručně nebo pomocí odšťavňovače. Tento postup však není tak účinný jako lisování.

Krátká odpověď: ostropestřec se běžně neuvádí jako bylinka s močopudným účinkem. Zákazníci ho zařazují spíše pro běžné popíjení v souvislosti s normální činností jater. Pokud hledáte čaje pro každodenní pití, které jsou tradičně spojované s přirozeným vylučováním vody a komfortem močových cest, můžete sáhnout po těchto bylinách:

• Bříza – list
• Přeslička – nať
• Kukuřice – čnělky (blizna)

Ostropestřec u nás případně najdete zde: Ostropestřec – plod.

Obecná příprava nálevu (pro běžné popíjení): 1–2 čajové lžičky byliny na 250 ml vroucí vody, přiklopit 10–15 minut a scedit. U semen ostropestřce je vhodné je před zalitím lehce podrtit.

Máte-li zdravotní potíže nebo užíváte léky, prosím ověřte vhodnost čajů u lékaře či lékárníka – jako prodejce bylinek nemůžeme radit na konkrétní onemocnění.

Ostropestřec mariánský (drcený) můžete užívat několika způsoby, přičemž nejúčinnější je konzumace drcených semen přímo, protože hlavní účinná látka silymarin je špatně rozpustná ve vodě.

Nejlepší způsoby užívání:

1. Konzumace přímo

• Nejlepší účinek má, když ho rozdrcený užijete přímo a zapijete vodou.
• Doporučená dávka je 1 čajová lžička 1–2x denně.
• Lze ho přidat i do jogurtu, kaše nebo smoothie.

2. Přidání do jídla

• Můžete ho smíchat s medem, jogurtem nebo nasypat na pečivo.
• Je dobré ho nevařit, protože vysoká teplota snižuje obsah účinných látek.

3. Studený macerát

• Pokud chcete nápoj, můžete ostropestřec namočit do vlažné vody.
• 1 lžičku drceného ostropestřce zalijte 250 ml vlažné vody a nechte louhovat 6–8 hodin (nejlépe přes noc). Poté sceďte a pijte.

4. Olej z ostropestřce

• Další možností je ostropestřcový olej, který obsahuje účinné látky v dobře vstřebatelné formě. Užívá se 1 čajová lžička denně.

Pokud ostropestřec používáte na dlouhodobou podporu jater, doporučuje se užívání 4–6 týdnů v kuse, poté pauza 2 týdny.

Psyllium je druh vlákniny, který se často používá k podpoře trávení a pravidelné stolice. Účinky psyllia na zažívání se obvykle dostavují během 12 až 72 hodin po jeho užití, v závislosti na individuálním stavu trávení a množství vlákniny ve stravě.

Pokud psyllium užíváte poprvé, je dobré začít s nižší dávkou a postupně ji zvyšovat, aby se tělo přizpůsobilo zvýšenému příjmu vlákniny. Při užívání psyllia je důležité pít dostatek vody, aby se předešlo případným trávicím obtížím.

V případě, že by se účinky nedostavily nebo byste měli jakékoliv nepříjemné pocity, je vhodné se poradit s odborníkem.

Doba trvanlivosti drceného ostropestřce závisí na podmínkách skladování, jako je teplota, vlhkost a expozice vzduchu. V obecnosti platí, že drcený ostropestřec by měl být skladován v chladném a suchém prostředí, aby se minimalizovala oxidace, která může snížit jeho účinnost.

Pokud je drcený ostropestřec skladován správně, měl by vydržet až 6 měsíců, někdy i déle. Nicméně, doporučuje se drcený ostropestřec použít co nejdříve poté, co je namluven, aby se minimalizovala ztráta účinných látek.

Pro podporu zdraví srdce a cév a pro kontrolu hladiny cholesterolu v krvi mohou být užitečné některé byliny a přírodní doplňky. Přesto je důležité si uvědomit, že tyto byliny by měly být používány jako doplněk k zdravému životnímu stylu, který zahrnuje vyváženou stravu, pravidelnou fyzickou aktivitu a případně lékařskou péči. Zde je několik bylin a přírodních látek, které jsou tradičně doporučovány pro podporu zdraví srdce a cév:

• Česnek (Allium sativum) - Česnek je známý svými příznivými účinky na srdce a cévy. Přispívá k udržení zdravé hladiny cholesterolu a má protizánětlivé vlastnosti.

• Zelený čaj (Camellia sinensis) - Obsahuje antioxidanty, zejména katechiny, které mohou pomoci snižovat hladinu LDL cholesterolu a zlepšit poměr mezi HDL a LDL cholesterolem.

• Lněné semínko - Je bohaté na omega-3 mastné kyseliny a vlákninu, které podporují zdraví srdce a pomáhají regulovat hladinu cholesterolu v krvi.

• Artyčok (Cynara scolymus) - Podporuje zdraví jater a pomáhá v regulaci hladiny cholesterolu díky svému obsahu cynarínu.

• Psyllium (Plantago ovata) - Jeho slupky jsou bohatým zdrojem rozpustné vlákniny, která může pomoci snížit hladinu LDL cholesterolu při pravidelném užívání.

• Hloh (Crataegus) - Tradičně se používá pro podporu srdce a oběhového systému, může pomoci zlepšit průtok krve a snížit tlak.

• Kurkuma (Curcuma longa) - Obsahuje kurkumin, který má protizánětlivé účinky a může přispívat k lepší regulaci hladiny cholesterolu.

Při užívání jakýchkoli doplňků je důležité konzultovat s lékařem, zejména pokud již užíváte léky na předpis, abyste předešli možným interakcím. Vedle užívání bylin a doplňků je klíčové dodržovat zdravý životní styl, který zahrnuje pravidelnou fyzickou aktivitu, vyváženou stravu bohatou na ovoce, zeleninu, celozrnné produkty a zdravé tuky, a minimalizaci stresu.

Dobrý den, existuje několik bylin, které se tradičně používají pro podporu zdraví žlučníku. Mezi nejčastěji doporučované patří:

1. Artyčok (Cynara scolymus) - pomáhá s tvorbou žluči a podporuje její odtok z žlučníku.

2. Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) - podporuje tvorbu žluči a ochranu jaterních buněk.

3. Pampeliška (Taraxacum officinale) - podporuje tvorbu žluči a její odtok z žlučníku.

4. Čekanka (Cichorium intybus) - pomáhá s tvorbou žluči a podporuje trávení.

5. Šalvěj (Salvia officinalis) - podporuje produkci žluči a pomáhá s trávením.

Můžete si vybrat jednu z těchto bylin, nebo si namíchat směs více bylin, například artyčoku, ostropestřece a pampelišky.  Při užívání bylin však doporučujeme konzultovat s lékařem, zejména pokud máte nějaké zdravotní problémy nebo užíváte nějaké léky.

U hlohu je běžné, že některé keře mají trny a jiné nikoliv, a to i přesto, že mohou mít stejnou barvu bobulí. Existují totiž různé druhy hlohu. Například hloh obecný (Crataegus laevigata) a hloh jednosemenný (Crataegus monogyna) mají trny, zatímco některé odrůdy nebo hybridy hlohu mohou být bez trnů.

Trny nejsou vždy spolehlivým indikátorem druhu hlohu, protože i keře stejného druhu mohou vykazovat různou přítomnost trnů v závislosti na prostředí nebo konkrétní odrůdě. Barva bobulí bývá obvykle červená, ať už má keř trny, nebo ne.

Pokud máte hloh na zahradě a zajímá Vás konkrétní druh, můžete si všimnout i dalších charakteristik, jako je tvar listů, velikost květů nebo doba květu.