Vše o Quinoa

Quinoa červená

Zdrojem těchto oblíbených semínek je merlík čilský neboli quinoa (latinsky Chenopodium quinoa), až 2 metry vysoká jednoletá bylina, která je tradiční jihoamerickou obilovinou. Její vzhled může být velmi variabilní, má přímou lodyhu, široké listy a hroznovitá květenství. Plodem je nažka, drobná semena jsou nejčastěji bílá, černá nebo červená.

Pro své složení je quinoa řazena mezi tzv. superpotraviny a na základě doporučení NASA nechybí dokonce ani v jídelníčku astronautů. Navíc obsahuje pouze minimální množství lepku, tudíž je vhodná i pro osoby s bezlepkovou dietou. Najdeme v ní mimo jiné bílkoviny, vlákninu, esenciální aminokyseliny, celou řadu vitaminů a minerálních látek. Jmenovitě se jedná například o vitaminy B1, B2, B6 a E, z minerálních látek to je hořčík, mangan, měď, vápník, zinek a železo.

Červená quinoa je oproti její bílé variantě chuťově výraznější a zároveň více křupe. V kuchyni najde široké uplatnění při přípravě sladkých i slaných jídel. Je chutnou přílohou k masu či rybě, skvěle se hodí do zeleninových salátů, rozličných polévek, luštěninových i masitých pokrmů. Může být také součástí ovocných kaší a zdravých dezertů, které zároveň zajímavě barevně oživí.

Zajímavé odkazy

• Wikipedia Merlík čilský

Účinné látky

Semena jsou dobrým zdrojem vitaminů A, B2, B1, B6, C, E, kyseliny listové, vápníku, železa, hořčíku, draslíku, mědi, manganu a zinku, obsahují 60 % škrobu, 23 % esenciálních bílkovin, 5 % sacharidů, 4 až 9 % tuků

Výskyt

Quinoa je stará kulturní plodina původem z Peru, Chile a Bolívie a již před 5000 roky byla potravinou Inků žijících na horských plošinách a v kopcovitých údolích. Po kolonizaci Evropanů přišel úpadek a její pěstování bylo nahrazeno obilovinami. Dochovala se jen v odlehlých oblastech Jižní Ameriky. Po roce 1975 se quinoa znovu navrací do původních oblastí, dnes se aktivně pěstuje v Bolívii, Kolumbii, Ekvádoru, Peru a Chile. V rámci zdravé výživy se první větší pokusy o její pěstování od roku 1982 datují také v Evropě ve Velké Británii, Holandsku, Německu a Dánsku. V České republice se pěstuje v botanických zahradách jako dekorativní rostlina.