Vše o Lnici

Lnice nať

Lnice květel neboli lnice obecná (latinsky Linaria vulgaris) upoutá především svým nápadným hroznovitým květenstvím, které tvoří až 50 žlutooranžových květů. Tato trvalka s nevětvenou lodyhou a přisedlými listy je poměrně hojně rozšířená i v naší přírodě.

Nať rostliny se připravuje nejčastěji samostatně jako nálev nebo odvar. Používá se však i v čajových směsích a dokonce se z ní dělá olej a mast. Uvádí se, že především květy přispívají k zachování normální činnosti jater a žlučníku.

Mimochodem, lnice je nejenom tradiční léčivá rostlina, ale v minulosti jí byly přisuzovány rovněž magické vlastnosti.

Účinné látky

Lnice obsahuje zejména flavonový glykosid linarin, linaricin, pektolinarin a neolinarin, alkaloid peganin, fytosteroly, organické kyseliny (linarová, mravenčí, octová, oxyglutanová, antirinová, askorbová), třísloviny, fytosteroly, pektin, cukry a minerální látky. 

Výskyt

Sytě žluté květní střapce lnice najdeme většinou u cest, na okrajích komunikací, na mezích, v příkopech, náspech, v kamenolomech, suchých trávnících, štěrkovištích, na polích, podél zdí a plotů.

Lidové názvy Lnice

Tato bylina je známá též pod názvy jako bradavičník, hledík, hubička, hubilen, květel, květel obecný, krhavice, krvavice, krvavnice, len matky Boží, lněnice, ohnice, ovčí hubičky, pantoflíčky, paštička, povázka květel, pyštek, pyštěk, rozmarynka, rozrazil nebo zvěšinec.