Vše o Vlaštovičníku

Vlaštovičník nať

Vlaštovičník větší (latinsky Chelidonium majus) je vytrvalá rostlina, která je hojně rozšířená po celé Evropě a mnohdy je považována za plevel. Jsou pro ni charakteristické jasně žluté květy a nažloutlé mléko, které roní lodyha a listy při poškození.

K vlaštovičníku je třeba přistupovat opatrně, obsahuje totiž některé látky, které se vyznačují toxicitou. V případě kvalitního zpracování byliny a předepsaného dávkování však není nutné se nežádoucích účinků obávat.

Zajímavé odkazy

• Wikipedia Vlaštovičník větší

Účinné látky

Mléko vlaštovičníku obsahuje okolo 20 různých alkaloidů, z nichž nejvýznamnější je chelidonin, jehož účinek se blíží účinku morfinu. Z dalších alkaloidů je přítomen např. homochelidonin, protopin, allokryptopin, sanguinarin, chelerythrin, methoxychelidonin, berberin, oxychelidonin, spartein a další. Celkem obsahuje mléko 1 až 4 % alkaloidů, v usušené nati je přítomno asi 0,4% chelidoninu a dále kyselina chelidonová, jablečná, citrónová a jantarová, trochu silice a kyseliny nikotinové. Dále jsou přítomny flavonoidy, aminy a enzymy.

Výskyt

Vlaštovičník roste planě ve vlhkých hájích, v křovinách, na návsích, zahradách, rumištích, podél cest a    zdi.

Lidové názvy Vlaštovičníku

Tato rostlina je známá též pod názvy laštovičník, krvavník, krvavníček, krvavý stareček, hadí mlíčí, bradavičník, nebeský dar, mlíč, celidon, bělmové kořeny