Vše o Rdesnu hadím

Rdesno hadí kořen – bylina, jejíž oddenek připomíná stočeného hada

Rdesno hadí kořen, neboli hadí kořen větší (Bistorta major), je tradiční bylinou podhorských a horských luk. Dorůstá výšky okolo jednoho metru, má přímou nevětvenou lodyhu a nápadné světle růžové květenství uspořádané v hustém válcovitém hroznu. Nejcennější částí je však oddenek – tmavý, zvláštně zkroucený kořen s velmi vysokým obsahem tříslovin, který mu propůjčuje charakteristickou trpkou až svíravou chuť.

Bistorta major / Rdesno hadí

Své jméno získala rostlina právě podle tvaru oddenku. Ten je nápadně stočený a svým vzhledem připomíná hada svinutého do klubíčka. Právě kvůli této podobnosti lidé v minulosti věřili, že oddenek dokáže ochránit před hadím uštknutím – klasický příklad tzv. signatura rerum, středověké nauky o tom, že podoba rostliny prozrazuje její určení. Ať už jsou tyto představy jakkoliv naivní, název přetrval do dnešních dnů.

Třísloviny – klíč k charakteru této byliny

Oddenek rdesna obsahuje 15–20 % tříslovin, převážně katechinového typu. To je mimořádně vysoký obsah, který řadí rdesno mezi nejtříslovinovější evropské byliny vůbec. Právě třísloviny stojí za typickou svíravou chutí nálevu a za tradičním využitím této byliny v lidovém bylinkářství. Kromě tříslovin obsahuje kořen až 30 % škrobů, dále bílkoviny, glukózu, bistortovou červeň, fenolické sloučeniny (emodin), šťavelan vápenatý a vitamin C.

Lidové názvy prozrazují mnohé

Rdesno hadí kořen má mimořádné množství lidových názvů: beraní ocas, bistorta, červené koření, hadí kořen, hadina, hadovec, hadovka, kartáčky, pužička, rdesen, svalník červený, turant, vrbičná košile, vrbka nebo užovník. Většina z nich odkazuje buď na hadovitý tvar oddenku, nebo na červené zbarvení lomu kořene.

S čím se rdesno kombinuje

V bylinných směsích tvoří rdesno silný, výrazně svíravý základ. Vzhledem k vysokému obsahu tříslovin se používá spíše v menším podílu a doplňuje se jemnějšími bylinami:

• Heřmánek květ – zjemní svíravost a doplní bylinnou vůni
• Jitrocel list – klasický partner díky obsahu slizů, které vyvažují trpkost
• Šalvěj nať – tradiční bylina pro ústní dutinu, výborně doplňuje rdesno
• Řebříček nať – přidá bylinný charakter středoevropských luk
• Tymián nať – výrazná bylina s odlišným aromatickým profilem

Informace o účincích na lidský organismus nejsou v seznamu povolených zdravotních tvrzení uvedeny – bylina se používá tradičně, na základě lidové zkušenosti.

Účinné látky

Oddenek rdesna hadího kořene (Bistorta major) obsahuje 15–20 % tříslovin, převážně katechinového typu – to je mimořádně vysoký obsah v porovnání s jinými evropskými bylinami. Dále obsahuje až 30 % škrobů, bílkoviny, glukózu, bistortovou červeň (přírodní barvivo, které způsobuje červené zbarvení lomu čerstvého kořene), fenolické sloučeniny včetně emodinu, šťavelan vápenatý, vitamin C a stopy minerálních látek. Vysoký obsah tříslovin je zodpovědný za výrazně svíravou, trpkou chuť nálevu.

Výskyt

Rdesno hadí kořen (Bistorta major) roste na vlhkých a horských loukách, v podhorských a horských lokalitách s dostatkem vláhy. V České republice je běžné v Krkonoších, Jeseníkách, Beskydech a dalších horských oblastech, kde tvoří výrazné porosty na vlhkých loukách a v okolí potoků. Rostlina je vytrvalá, dorůstá výšky okolo 1 metru a kvete od května do července. Sbírá se oddenek, ideálně na podzim nebo brzy na jaře, kdy je obsah účinných látek nejvyšší. Po vykopání se očistí, nakrájí na kousky a suší ve stínu nebo umělým sušením při teplotě do 50 °C.

Lidové názvy Rdesna hadího

Rdesno hadí kořen, hadí kořen větší, bistorta, hadina, hadovec, hadovka, beraní ocas, svalník červený, užovník