Četl jsem, ze užívat Ostropestřec jako čaj je prý nesmysl, protože na 42°C se zničí sylimarin? Rovněž olej lisovaný za studena nemá prý skoro nic z léčivých efektu, neboť slupka semen plodu je tak tvrdá, ze se údajně skoro nedá lisovat. Co si o tom mam myslet?

Dobrý den, existuje několik bylin, které se tradičně používají pro podporu zdraví žlučníku. Mezi nejčastěji doporučované patří:

1. Artyčok (Cynara scolymus) - pomáhá s tvorbou žluči a podporuje její odtok z žlučníku.

2. Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) - podporuje tvorbu žluči a ochranu jaterních buněk.

3. Pampeliška (Taraxacum officinale) - podporuje tvorbu žluči a její odtok z žlučníku.

4. Čekanka (Cichorium intybus) - pomáhá s tvorbou žluči a podporuje trávení.

5. Šalvěj (Salvia officinalis) - podporuje produkci žluči a pomáhá s trávením.

Můžete si vybrat jednu z těchto bylin, nebo si namíchat směs více bylin, například artyčoku, ostropestřece a pampelišky.  Při užívání bylin však doporučujeme konzultovat s lékařem, zejména pokud máte nějaké zdravotní problémy nebo užíváte nějaké léky.

Ostropestřec mariánský je ceněná bylina, především díky svému přínosu pro zdraví jater a podporu detoxikačních procesů. Semena ostropestřce lze užívat v celé formě, drcené nebo jako mletý prášek. Při přípravě semínek ostropestřce na konzumaci není nutné je loupat.

Drcení semen ostropestřce pomáhá uvolnit účinné látky, zejména silymarin, který je klíčový pro jeho prospěšné účinky. I když drcená semena obsahují tvrdší slupky, tyto by neměly způsobit žádné zdravotní potíže při běžné konzumaci. V těle se slupky buď vyloučí jako nedýchatelné, nebo mohou přispět k zvýšení vlákniny v dietě, což je prospěšné pro trávicí systém.

Pokud máte obavy z větších, tvrdých kousků slupky ve drcených semenech, můžete zvážit použití mletého ostropestřce, který je jemnější a jednodušší na konzumaci. Mletí semínek na jemný prášek zajišťuje, že všechny části semínka jsou rozemlety na malé částice, což usnadňuje jejich využití a absorpci účinných látek tělem.

Pro optimální využití účinných látek je doporučeno ostropestřec konzumovat ve formě, která vám nejvíce vyhovuje, ať už jako celá semena, drcená semena, nebo jako mletý prášek. Všechny tyto formy mohou přinést prospěšné účinky ostropestřce pro vaše zdraví.

Doba trvanlivosti drceného ostropestřce závisí na podmínkách skladování, jako je teplota, vlhkost a expozice vzduchu. V obecnosti platí, že drcený ostropestřec by měl být skladován v chladném a suchém prostředí, aby se minimalizovala oxidace, která může snížit jeho účinnost.

Pokud je drcený ostropestřec skladován správně, měl by vydržet až 6 měsíců, někdy i déle. Nicméně, doporučuje se drcený ostropestřec použít co nejdříve poté, co je namluven, aby se minimalizovala ztráta účinných látek.

Pokud trpíte histaminovou intolerancí, je důležité být opatrný při užívání některých bylin a potravin, které mohou obsahovat histamin nebo tyramin, což jsou látky, které mohou způsobit alergické reakce. Nicméně ostropestřec není typicky považován za potravinu nebo bylinu s vysokým obsahem histaminu nebo tyraminu, takže pokud se vám doporučuje pro pročištění jater, může být bezpečný.

Nicméně před použitím ostropestřce bych vám doporučil konzultovat s lékařem nebo odborníkem na výživu, zejména pokud užíváte nějaké léky nebo máte jiné zdravotní problémy, které by mohly ovlivnit vaši schopnost užívat ostropestřec.

Ostropestřec mariánský se tradičně používá jako podpora funkce jater a žlučníku. Může být užíván jak akutně v případech zátěže jater např. po nadměrné konzumaci alkoholu, tak i dlouhodobě jako prevence především u lidí s větším rizikem onemocnění jater.

V případě ztučnění jater by měl být ostropestřec užíván pouze po konzultaci lékařem. V závislosti na závažnosti onemocnění a individuálních potřebách pacienta může být doporučeno použití ostropestřce v kombinaci s dalšími bylinami a živinami.

Průmyslové zpracování ostropestřce zahrnuje několik kroků, které zahrnují sběr, sušení, čištění, drcení nebo mletí a balení. Postup se může lišit v závislosti na výrobci a konkrétních produktech.

Sběr ostropestřce obvykle probíhá v létě, kdy jsou plody ostropestřce zralé. Plody jsou pak buď sbírány ručně nebo mechanicky a jsou následně sušeny, aby se snížila jejich vlhkost a prodloužila jejich trvanlivost.

Poté následuje čištění, během kterého jsou plody odstraněny ze stonků a listů. V některých případech se používají stroje na třídění, které rozdělují plody podle velikosti a kvality.

Po čištění následuje mletí nebo drcení plodů ostropestřce na jemný prášek. To obvykle probíhá v mlecích strojích, které používají nože nebo mlecí kameny z nerezové oceli.

Je důležité mít na paměti, že průmyslové zpracování ostropestřce se může lišit v závislosti na výrobci a použitých technologiích. Nicméně, většina výrobců se snaží minimalizovat riziko kontaminace a zachovat co nejvíce účinných látek v zpracovaném ostropestřci.

Je skvělé, že preferujete čerstvé mletí, které zachovává maximum účinných látek. Kousání celých plodů však nedoporučujeme z jednoho důvodu: i přes pečlivé čištění může ostropestřec výjimečně obsahovat drobné kamínky nebo jiné přírodní nečistoty, které by mohly poškodit zuby.

Doporučené způsoby mletí:

1. Ruční mlýnek na kávu nebo koření:

   • Pokud nemáte elektrický mlýnek, ruční mlýnek na kávu nebo koření je skvělou volbou. Je efektivní a snadno dostupný.

2. Mixér s menší nádobou:

   • Použijte menší mixér nebo nástavec na drcení koření či ořechů. Mixujte na krátké pulzy, aby semínka byla rovnoměrně zpracována.

3. Mlýnek na pepř nebo mák:

   • Ruční mlýnky na pepř nebo mák zvládnou zpracovat menší množství semínek na jemnější konzistenci.

4. Hmoždíř v kombinaci s válečkem:

   • Pokud máte jen hmoždíř, zkuste semínka rozdrtit válečkem mezi dvěma archy pečicího papíru. Je to sice pracnější, ale efektivní.

5. Pořízení elektrického mlýnku na kávu:

   • Tento nástroj je nejvhodnější na dlouhodobé používání. Elektrický mlýnek semínka rychle a rovnoměrně umele.

Drcený vs. čerstvě mletý plod:

Čerstvě mletý ostropestřec je ideální volbou, protože minimalizuje ztrátu účinných látek vlivem oxidace. Pokud si však pořídíte již drcený plod, doporučuji:

• Uchovávat jej v uzavřené nádobě na tmavém a suchém místě.
• Spotřebovat ho co nejrychleji po otevření, aby zůstal co nejčerstvější.

Sylimarin je složkou ostropestřce mariánského, který obsahuje asi 2-3% silimarinu. Silimarin je složen ze tří flavonolignanů - silibininu, silidianinu a silikristinu. Z těchto tří složek je nejvíce zastoupen silibinin, který tvoří asi 50-70% celkového obsahu silimarinu. Celkový obsah silimarinu v ostropestřci může být ovlivněn mnoha faktory, jako je druh pěstování, podmínky sklizně a zpracování. Proto se může výrazně lišit od dávky k dávce.

Existuje několik bylin, které mohou pomoci při snižování krevního tlaku. Zde je několik z nich:

1. Česnek - pomáhá rozšiřovat cévy a zlepšuje prokrvení. Může se používat syrový, vařený nebo jako doplněk stravy.

2. Ostropestřec mariánský - podporuje zdraví jater a pomáhá snižovat krevní tlak.

3. Máta peprná - má uklidňující účinky a pomáhá snižovat krevní tlak.

4. Řepa - obsahuje dusičnany, které pomáhají snižovat krevní tlak

5. Citronová tráva - má uklidňující účinky a podporuje zdraví kardiovaskulárního systému.

6. Pampeliška - pomáhá snižovat krevní tlak a podporuje zdraví jater.

Vhodnou směs by mohla být například kombinace česneku, ostropestřce mariánského, máty peprné a pampelišky (https://bylik.cz/mixer.html?h=0658433796959f871ac1b1c392606058). Před užíváním jakékoli bylinné směsi je vždy dobré se poradit lékařem.